Пульс · Документы · Чехия · Министерство юстиции Чехии — база судебных решений
Федеральный районный суд Праги: нарушение договора займа
12 C 143/2026-36 — o 13 032 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které mu byly zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, . Jistina a poplatek byly splatné dne , datum, , žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas a neuhradil ničeho. Smlouva byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na stránkách www.coolcredit.cz), na které si žalovaný nastavil dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to přes sken dokladu totožnosti a pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo, a to v souladu s § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) ZSÚ. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného požaduje zaplacení dlužné částky , částka, (jistina + poplatek), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (za odeslání písemné výzvy dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ); smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši , částka, , která ke dni vyhotovení žaloby (, datum, ) činila , částka, . Žalobkyně dále požaduje zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, , žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o zápůjčce a Všeobecné obchodní podmínky, oboje datované dnem , datum, ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF, který zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. V textu smlouvy je jako „věřitel“ uvedena žalobkyně a jako „klient“ žalovaný, přičemž dokumenty neobsahují kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva a obchodní podmínky ve svém závěru obsahují fotokopii podpisů dvou jednatelů žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahují pouze text: „Klient: , Jméno žalovaného, , , datum, 19:45:29, PIN kód: 1858“, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy a obchodních podmínek připojil. Z předložených elektronických dokumentů tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobkyně nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy.5. Ze sdělení , Anonymizováno, , a.s. soud zjistil, že majitelem č. ú. , č. účtu, je žalovaný a dne , datum, na tento účet žalobkyně poukázala částku , částka, .6. Z interních údajů (tabulky) žalobkyně se podává, že k účtu , č. účtu, eviduje žalobkyně 2 platby, a to dne , datum, částku , částka, pod VS , var. symbol, a dne , datum, částku -, částka, pod VS , var. symbol, .7. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k uhrazení dlužné částky.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (odeslané doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván právní zástupkyní žalobkyně k uhrazení dlužné částky , částka, do tří dnů.9. Z ostatních provedených důkazů (prázdný výpis z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, ) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc.10. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyly doloženy žádné důkazy.11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána.13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.15. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.16. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.17. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena – v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.19. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by předmětnou smlouvu o zápůjčce s žalovaným uzavřela. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu této smlouvy.20. Žalobkyně však prokázala, že dne , datum, žalovanému poskytla částku , částka, na bankovní účet, jehož byl v té době žalovaný majitelem.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil ani zčásti, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).23. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Jelikož splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení do tří dnů předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací lístek), proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené žalobkyní ve výzvě k zaplacení, tedy dne , datum, .25. Dnem , datum, se tak žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl (výrok I., II).26. Další nároky uplatněné žalobkyní však soud posoudil jako nedůvodné, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy a nemohlo tak žalobkyni vzniknout právo na uhrazení smluvního úroku, smluvní pokuty ani nákladů na vymáhání pohledávky, proto ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).27. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesní úspěch žalobkyně a žalovaného byl téměř shodný (žalobkyně 49,55 % a žalovaný 50,45 %), proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Перевод на русский: GigaChat-2, 13.11.2026. Машинный перевод, вычитывается редакцией.
Реквизиты
| Страна | Чехия |
| Орган | Министерство юстиции Чехии — база судебных решений |
| Вид | судебное решение |
| Язык | cs |
| Дата документа | 2026-09-22 |
| Объём | 14 648 знаков |
| Редакций | 1 |
| Впервые увидели | 2026-11-13 |
| Проверен | 2026-11-16 05:15 |
| uuid | 7940ca05-5a3d-4e95-9751-f56ebe956320 |
| ecli | ECLI:CZ:OSBK:2026:12.C.143.2026.1 |
| typ | JUDGEMENT |
| spisova znacka | 12 C 143/2026-36 |
| predmet | o 13 032 Kč s příslušenstvím |
| soud | OSBK |
| soudce | Mgr. Gabriela Štumpová |
| rozhodnuto | 2026-09-22 |
| zverejneno | 2026-11-12 |
Темы
Почему документ в базе
Отбор сработал на этих совпадениях, суммарный вес 13.
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…l“ uvedena žalobkyně a jako „klient“ žalovaný, přičemž dokumenty neobsahují kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva a obchodní podmínky ve svém závěru obsahují fotokopii podpisů dvou jednatelů ža…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…nabylo účinnosti nařízení eu č. 910/2014, tzv. eidas, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci evropské unie. v návaznosti na účinnost eidas nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…čemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje zsvd ve spojení s eidas. zsvd nově stanoví, že…
-
elektronick podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…vd nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy ele…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…tin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený e…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…isu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). zsvd tak zrovnop…
Отброшено как шаблонные обороты или одиночные упоминания: osobní údajeosobn údaj
Аннотация
Суд рассмотрел иск заимодавца против заемщика о взыскании задолженности по договору займа, заключенному через интернет-сервисы. Заимодавец утверждал, что заемщик нарушил условия договора, однако доказательств того, что заемщик подписал договор или согласился с условиями, представлено не было. Суд пришел к выводу, что заимодавец не доказал наличие действительного договора займа между сторонами, поэтому отказал в удовлетворении иска в части требований о возврате долга, процентов за просрочку исполнения обязательств и возмещении расходов на взыскание долга. Однако суд установил, что заимодавец правомерно предоставил заемщику денежные средства, которые должны быть возвращены как необоснованное обогащение, и присудил выплатить соответствующую сумму. Полный текст документа в базе пока отсутствует.
Редакции документа
| Редакция | Загружена | Формат | Объём | |
|---|---|---|---|---|
| Редакция 1 открыта | 2026-11-13 04:24 | json | 14 648 зн. | txt |