Пульс · Документы · Чехия · Министерство юстиции Чехии — база судебных решений
Федеральный верховный суд Чехии: нарушение договора потребительского кредита
13 C 173/2025-45 — o 53 310 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se v rozsahu co do zaplacení částky 19 234 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 2. 6. 2024 do 21. 6. 2025 zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 766 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 22. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 22. 6. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 766 Kč od 2. 6. 2024 do 21. 6. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 10 766 Kč od 22. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni z účtu České republiky – Okresního soudu v Berouně vrácena část soudního poplatku zaplaceného za návrh na zahájení řízení ve výši 769 Kč.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 53 310 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. - III. tohoto rozsudku. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 27. 11. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaná úkonem po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou akceptovala. Totožnost žalované byla žalobkyní ověřena jednak vertifikační platbou ve výši 1 Kč z účtu žalované a rovněž fotokopií dokladu totožnosti. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované výpisy z jejího bankovního účtu či případně výplatními listy a dále kontrolou v registru ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, (rodné číslo žalované). Žalovaná se ve smlouvě zavázala žalobkyni poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem 40 % p.m. z jistiny, a to vždy nejpozději k 27. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 1. 6. 2024 zesplatnila. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % p.d. u jistiny za každý kalendářní den od data prodlení do data odeslání předžalobní výzvy v kapitalizované výši 11 310 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 2. 6. 2024, tedy ode dne následujícího po splatnosti úvěru až do zaplacení. Žalovaná ničeho nezaplatila, přestože byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 20. 1. 2026 uvedla, že s žalobou uplatněným nárokem ve výši 53 310 Kč nesouhlasí v plném rozsahu, neboť má za to, že žalobkyni již uhradila dostatečné finanční prostředky. Současně namítla, že žalobkyní požadovaný úrok je nepřiměřený a hraničí s lichvou. Zároveň vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.3. Následně podáním došlým soudu dne 17. 2. 2026 vzala žalobkyně svou žalobu co do zaplacení částky 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky zpět, neboť žalovaná dne 9. 8. 2024 uvedenou částku uhradila původnímu věřiteli. Dále podáním došlým soudu dne 22. 6. 2026 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do zaplacení částky 18 234 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 28. 9. 2024 do dne zpětvzetí žaloby, neboť žalovaná tuto částku dne 15. 1. 2024 žalobkyni uhradila.4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaná s takovým postupem rovněž souhlasila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 11. 2023 bylo soudem zjištěno, že tato smlouva měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně se ve smlouvě měla zavázat v případě uzavření smlouvy poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a žalovaná se měla zavázat poskytnutý úvěr splácet tak, že smluvní úrok přirostlý za uplynulé období bude splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 27. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smluvní strany si měly sjednat úrokovou sazbu ve výši 40 % p.m. Žalobkyně smlouvu podepsala, ale podpis za žalovanou není na smlouvě ani jiné listině připojen, a to ani v elektronické formě.6. Z kopie občanského průkazu a rodného listu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně měla uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru právě s žalovanou.7. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 27. 11. 2023 byla na účet žalované č. , č. účtu, odeslána částka ve výši 20 000 Kč, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, a s ID transakce , hodnota, .8. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 15. 1. 2024 byla na účet žalované č. , č. účtu, odeslána částka ve výši 10 000 Kč, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, a s ID transakce , hodnota, .9. Ze žalobkyní předložených výpisů z účtu vedeného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, za období od srpna 2023 do října 2023 soud zjistil, že majitelkou tohoto účtu je , Jméno žalované, . Z výpisů dále vyplynulo, že na účet pravidelně přicházely příjmy zejména od , právnická osoba, , zpravidla ve výši okolo 20 000 Kč měsíčně, a dále jednotlivé platby od , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . V srpnu 2023 byly na účet rovněž připsány finanční prostředky z úvěrů či půjček od společnosti , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč a od společnosti , právnická osoba, ve výši 15 000 Kč. Z účtu byly hrazeny běžné životní náklady, zejména nákupy potravin, drogistického a spotřebního zboží, platby za služby (Netflix, Voyo), výběry hotovosti a četné převody na jiné bankovní účty. Z výpisů je dále patrné, že žalovaná provedla nejméně dvě platby ve prospěch sázkové kanceláře Tipsport, a to dne 27. 8. 2023 a 5. 9. 2023, každou ve výši 100 Kč. Ke dni 31. 10. 2023 činil zůstatek na účtu částku 326,37 Kč.10. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 13. 1. 2026 bylo soudem zjištěno, že bankovní účet číslo , č. účtu, patří , Jméno žalované, , narozené , Datum narození žalované, , tedy žalované.11. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 29. 5. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla informován o zesplatnění úvěru a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 85 928 Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení předmětné výzvy, avšak z oznámení ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalované.12. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 6. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě celé dlužné částky vyzvána ještě před podáním žaloby.13. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná je svobodná, má základní vzdělání, bydlí v pronajatém domě a od ledna 2023 je zaměstnána v , právnická osoba, . Její měsíční příjem činí 25 571 Kč a její měsíční výdaje 4 860 Kč. Současně prohlásila, že není vedena v exekučním ani insolvenčním řízení.14. Z výplatních pásek za období od srpna 2023 do října 2023 soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalované se v uvedeném období pohyboval v rozmezí od 20 213 Kč do 20 921 Kč.15. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.16. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkové skutkovém stavu věci, a to že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 10 766 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy.17. Při právním posouzení soud vycházel z § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.18. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.19. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.24. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.25. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.26. Podle § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.27. Podle § 2991 odst. 1 o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.28. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.29. Jelikož ve věci došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaná se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).30. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky bylo prokázáno, že nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy s ohledem na porušení předpisů o ochraně spotřebitele. Podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Nad to ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, jakou konkrétní smlouvu žalovaná uzavřela a v jakém textovém znění tak případně učinila, tedy že vyslovila souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.31. I pokud by měl soud existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, dospěl k závěru, že žalobkyně před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, což má za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice posoudila úvěruschopnost žalované, nicméně tuto vyhodnotila zcela nesprávně. Z výpisu žalované vyplývá, že disponovala pouze minimálním zůstatkem, čerpala finanční prostředky od společností , právnická osoba, a , právnická osoba, a provedla nejméně dvě platby ve prospěch sázkové kanceláře Tipsport. Jaké byly pravidelné měsíční výdaje žalované, které nutně s bydlením, stravou a ošacením, dojížděním do práce,, zdravotní péčí či trávením volného času musela mít, pak zcela pominula.32. Soud doplňuje, že k absolutní neplatnosti smlouvy přihlížel z úřední povinnosti ve smyslu § 588 o.z., neboť měl za to, že ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vykládat ve prospěch spotřebitele a vyvozování pouze relativní neplatnosti úvěrové smlouvy za použití pouze gramatického výkladu uvedených ustanovení by znamenalo popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a vedlo by i k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé jen na jeho vlastní aktivitě, což zcela jistě nebylo záměrem zákonodárce. Jak vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9.1.2020, č. j. 27 Co 280/2019- 46 „české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/EHS. Článek 8 směrnice č. 2008/48/EHS ve svém odst. 1 stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 uvedené směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Směrnice samy sice nemají tzv. horizontální účinek, tedy textu směrnice se nelze ve vztahu mezi jednotlivci přímo dovolávat (viz např. rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-91/92, Faccini Dori, srov. též stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp.zn. Cpjn 200/2011, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 79/2013). Postulát o ochraně spotřebitele obsažený v dotčených směrnicích tak směřuje především k zákonodárci (aby správně provedl transpozici směrnice do národního práva), nicméně v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva ex offo eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-106/89, Marleasing SA, z 13.11.1990, ve vztahu k úvěrům pak ve věci C-377/14, Radlinger, z 21.4.2016), nebo C-76/10, Pohotovosť, z 16.11.2010). Možnost, aby soud sám rozhodl o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropských společenství (tedy i o případném rozhodnutí contra legem) byla připuštěna i v již zmíněném usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp.zn. Pl. ÚS 1/10 (srov. bod 34., 35. uvedeného usnesení Ústavního soudu).“ Soudní dvůr EU pak v tomto směru rozhod rozsudkem ze dne 5.3.2020 ve věci C 679/18, v němž soud konstatoval, že „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba zabývat se nejen jeho příjmy, ale i výdaji, a tyto porovnat a zkoumat i způsob plnění dosavadních dluhů.33. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, (PR [číslo] s. 757), dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.34. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele před uzavřením úvěrové smlouvy, a z tohoto důvodu smlouvu posoudil jako neplatnou.35. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná z uvedené částky i přes opakované písemné výzvy žalobkyně dosud uhradila pouze 19 234 Kč, a žalobkyně proto vzala žalobu zpět v rozsahu této uhrazené částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila a dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky (tj. od 22. 6. 2025, neboť výzvou ze dne 14. 6. 2025, odeslanou na adresu žalované téhož dne žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu a stanovila jí k tomu lhůtu 3 dní od obdržení výzvy) do zaplacení s tím, že soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok II. tohoto rozsudku).36. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o smluvní pokutě, výši úroků, či úroků z prodlení nad rámec přiznaných (výrok III. tohoto rozsudku).37. O vrácení přeplatku na soudním poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 ve spojení s § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť řízení bylo před prvním jednáním ve věci částečně zastaveno, a to co do částky 19 234 Kč. Přeplatek na soudním poplatku proto činí 769 Kč (2 133 Kč − 1 364 Kč), jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.38. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci. Avšak žalované, která byla ve sporu úspěšnější, žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků (výrok V. tohoto rozsudku).
Перевод на русский: GigaChat-2, 12.11.2026. Машинный перевод, вычитывается редакцией.
Реквизиты
| Страна | Чехия |
| Орган | Министерство юстиции Чехии — база судебных решений |
| Вид | судебное решение |
| Язык | cs |
| Дата документа | 2026-08-31 |
| Объём | 25 622 знаков |
| Редакций | 1 |
| Впервые увидели | 2026-11-12 |
| Проверен | 2026-11-16 05:15 |
| uuid | a0703c46-bf09-4c59-802f-31e08a88205f |
| ecli | ECLI:CZ:OSBR:2026:13.C.173.2025.1 |
| typ | JUDGEMENT |
| spisova znacka | 13 C 173/2025-45 |
| predmet | o 53 310 Kč s příslušenstvím |
| soud | OSBR |
| soudce | Mgr. Barbora Světlíková |
| rozhodnuto | 2026-08-31 |
| zverejneno | 2026-11-11 |
Темы
Почему документ в базе
Отбор сработал на этих совпадениях, суммарный вес 22.
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…10/2014/es (dále jen „eidas) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…eidas) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě neb…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…o jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným el…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…ojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem"…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…em" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…lňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a kter…
Отброшено как шаблонные обороты или одиночные упоминания: osobn údaj
Аннотация
Суд рассмотрел жалобу гражданина на невыплату долга по потребительскому кредиту, заключенному через дистанционные средства коммуникации. Было установлено отсутствие должной проверки кредитоспособности заемщика со стороны кредитора перед подписанием договора, что привело к признанию договора недействительным. В результате гражданин обязан выплатить проценты за просрочку платежа, но освобожден от выплаты основной задолженности и сопутствующих санкций. Полный текст документа в базе пока отсутствует.
Редакции документа
| Редакция | Загружена | Формат | Объём | |
|---|---|---|---|---|
| Редакция 1 открыта | 2026-11-12 04:12 | json | 25 622 зн. | txt |