Пульс · Документы · Чехия · Министерство юстиции Чехии — база судебных решений
Федеральный верховный суд Чехии: взыскание задолженности за потребительский кредит
7 C 105/2026-95 — zaplacení 129 474,- Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 0,5 % ročně od , datum, do zaplacení, dále úroku ve výši 68,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“), a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně identifikovala žalovaného prostřednictvím ověřovacích sms zpráv, e-mailu a zadáním specifického kódu. Ke způsobu uzavírání smluv žalobkyně uvedla, že žadateli je e-mailem zaslána nepodepsaná smluvní dokumentace, po zadání do systému žalobkyně se vygeneruje jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na bankovní účet žadatele je následně poukázána platba ve výši , částka, , jejímž variabilním symbolem je podpisový kód. Potvrzením další sms zprávy žadatel souhlasí s podpisem smlouvy. Žalovaný se úvěr zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , s úrokem ve výši 68,34 % ročně. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne , datum, . Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, žalobkyni uhradil celkem , částka, (, částka, před zesplatněním a , částka, po zesplatnění). Kvůli prodlení o délce 65 dnů byl žalovanému úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení částky ve výši , částka, (co do částky , částka, se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného od , datum, do vyhotovení žaloby dne , datum, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 68,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K procesu uzavírání smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřená prostřednictvím internetu v podobě tzv. , název, . Všechny důkazy má žalobkyně k dispozici pouze v elektronické podobě. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailu, do kterého měl povolen vstup výhradně žalovaný. Žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru, komunikoval v této věci s poradcem, a to prostřednictvím telefonu nebo osobně. Při této komunikaci byl povinen poskytovateli poskytnout požadované informace a doklady. Následně se ověřovala jeho identita spolu s úvěruschopností. Na telefonní číslo, které žalovaný uvedl, je současně zaslána SMS zpráva s potvrzením, že na emailovou adresu byly zaslány potřebné dokumenty. Poradce, který zprostředkovává úvěr, pak zadá žádost do systému žalobkyně. Tento systém vygeneruje jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě kterého je odeslána na uvedený účet žadatele částka ve výši , částka, , jako variabilní symbol je pak uveden jedinečný podpisový kód. Žadateli je zaslána další SMS zpráva, kterou má, a to i za pomoci jedinečného podpisového kódu v odpovědi potvrdit, že souhlasí s parametry úvěru a podpisem smlouvy a dalších souvisejících dokumentů. Pokud poskytovatel úvěru souhlasí s návrhem smlouvy o úvěru podepsaným ze strany žadatele, poskytovatel tento návrh smlouvy a další uvedené dokumenty akceptuje a podepíše. Schválení úvěru je oznámeno klientovi oznámením doporučeným na emailovou adresu, kterou klient uvedl. Součástí tohoto oznámení, je i oznámení o základních parametrech úvěru, platný splátkový kalendář a jedno vyhotovení smlouvy o úvěru, včetně dodatku.4. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že schopnost žadatele řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladu o příjmech, výpisu z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z těchto dokladů vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činil , částka, , celkové měsíční náklady žalovaného , částka, a volné zdroje ke splácení po odečtení , částka, rezervy , částka, . Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. K výdejové stránce by měly zcela postačovat údaje o životním a existenčním minimu, další údaje byl povinen uvést žalovaný. Pokud žalovaný zatají nebo zkreslí výdaje, které nelze věřitelem ověřit, nemůže posouzení na základě dostupných a tvrzených skutečností způsobit neplatnost smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti, dodala žalobkyně. Poukázala na to, že žalovaný prohlásil, že veškeré údaje, které jsou z jeho strany uvedeny a informace poskytnuty jsou pravdivé a úplné. V tomto směru poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu , Anonymizováno, Co se týče nákladů na bydlení, tak žalobkyně uvedla, že žalovaný jako své výdaje na bydlení uvedl částku ve výši , částka, , neuvedl žádnou osobu, k níž by měl vyživovací povinnost. Žalobkyně neměla se žalovaným uzavřenu žádnou další úvěrovou smlouvu. K ostatním výdajům žalovaného nemá žalobkyně doklady. Uzavřela, že provedené zkoumání úvěruschopnosti považuje za zcela dostačující.5. Z listiny označené „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně informací pro klienta, oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , včetně splátkového kalendáře, záznamu o umístění dokumentů do klientské zóny, předsmluvního formuláře, přehledu – listiny nazvané „podpis na dálku - smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. , název, ) a dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla vyhotovena listina – návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru datovaná , datum, , kde jako poskytovatelka úvěru je označena žalobkyně a jako klient žalovaný identifikovaný jménem, příjmením, bydlištěm, doručovací adresou, rodným číslem, bankovním spojením. Na základě této smlouvy se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, a žalovaný se měl zavázat splatit úvěr s dohodnutým úrokem 68,34 % ročně a RPSN ve výši 94,38 %. Celkovou částku, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činilo , částka, a žalovaný se zavázal zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Podle čl. 6.5 si měly smluvní strany objednat, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6.1 smlouvy se měly strany ujednat, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši , částka, , a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. A podle čl. 6.2 smlouvy mělo být ujednáno, že poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, kterému vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení, s její úhradou o délce 15 dnů, částku , částka, . Smlouva ani další dokumenty související se smlouvou však nejsou opatřeny podpisem žalovaného, u kolonky klient je uvedena „jedinečný kód , Anonymizováno, , , datum, “.6. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že částka , částka, byla zaslána na účet č. , Anonymizováno, s variabilním symbolem , var. symbol, dne , datum, . Z karty klienta se podává, že žalovaný na konto dotčené smlouvy o úvěru uhradil , částka, .7. Ze skoringu žalobkyně a výpisu z NRKI soud zjistil, že žalobkyně posuzovala skóre žalovaného. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací vyplynulo, že žalobkyně posuzovala počet bodů do interní score card. Z výpisu ze záznamu SOLUS byl generován negativní výsledek k žalovanému. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplynulo, že žalobkyně má k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo ověřeno, že žalobkyně má od České národní banky povolení mimo jiné k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.8. Z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválila.9. Z oznámení ze dne , datum, se podává, že žalobkyně zesplatnila úvěr z důvodu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. A vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. K této výzvě však není připojen doklad o odeslání či doručení.10. Žalobkyně též soudu předložila výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne , datum, a , datum, .11. Z hodnocení klienta se podává, že při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně pracovala s těmito údaji: pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného , částka, , výdaje (životní minimum) , částka, , bydlení , částka, , celkem výdaje , částka, , rezerva , částka, . Žalobkyně neuvažovala s žádnou druhou osobou v domácnosti, ani dětmi v domácnosti, spořením, splátkami a ostatními náklady jako doprava, kurzy, záliby a podobně. Žalovaný byl svobodný, bydlel ve vlastním bydlení, vzdělání vysokoškolské, po odečtení výdajů , částka, , od příjmu , částka, , tak žalobkyně kalkulovala s volnými zdroji , částka, .12. Z listiny nazvané Základní informace o klientovi se podává, že žalobkyně měla k dispozici telefonní číslo, email, číslo účtu žalovaného. Z listiny nazvané „důkaz o odeslání , částka, “ se podává, že dne , datum, měla být zaslána , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, na číslo účtu žalovaného. Z listiny nazvané „zaslané SMS (informace o vyplacení)“ se podává, že žalobkyně eviduje u telefonního čísla , hodnota, odeslání SMS zprávy dne , datum, s informací, že na běžný účet odeslali platbu ve výši , částka, a variabilní symbol od této platby má žalovaný použít jako podpisový kód pro odpovědní SMS. Z listiny nazvané „důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) se podává, že dne , datum, měla být v , Anonymizováno, hodin doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru „souhlasím , Jméno žalovaného, vs , var. symbol, “, z telefonního č. , hodnota, .13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a výpisu z poštovního podacího archu z téhož dne se podává, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky. Zásilka byla dána k poštovní přepravě dne , datum, .14. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplynulo, že majitelem účtu číslo , č. účtu, je žalovaný. Na tento účet byla připsána dne , datum, částka , částka, jako výplata půjčky a z tohoto účtu byla odeslána dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, .15. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, se podává, že žalovaný odeslal částku , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, .16. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že dne , datum, žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku ve výši , částka, . Žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku , částka, . Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.19. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.20. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.21. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.22. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.23. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které mimo jiné odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.25. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.26. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru:27. Otázkou zůstává, zda byl splněn požadavek písemnosti smlouvy. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.28. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy, tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).29. Žalobkyně ani přes poučení soudu, zejména aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla soudu důkazy k jejich prokázání, že elektronické prostředí žalobkyně umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby a že v tomto elektronickém prostředí nelze text smlouvy měnit, neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s jeho elektronickou identitou) do systému žalobkyně přihlásil a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasil a v jakém konkrétním znění, především zda žalovaný skutečně souhlasil s úrokem, RPSN, poplatky a smluvními pokutami, tedy, zda smlouva byla žalovanému skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalovaného (byla mu adresována), v e-mailu a autentizována (podepsána), a že žalovaný odsouhlasil právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko „clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým). Toto není prokázáno ani listinou označenou „Zaslaná SMS (Informace o vyplacení)“, listinou nazvanou „Důkaz o odeslání , částka, “, listinou označenou „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“30. Smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že žalobkyní ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání s žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.31. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. , spisová značka, . V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. Smlouva není opatřena řádným popisem žalovaného, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy.32. K otázce zkoumání úvěruschopnosti:33. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , právnická osoba, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.34. Žalobkyně, coby poskytovatelka úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.35. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.36. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že: „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“.37. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES1 byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání).38. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nikoliv však řádně a s odbornou péčí. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že mu zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listiny, ze kterých by vyplývalo, že údaje sdělení žalovaným ověřovala a jakým způsobem. Nedoložila listiny, ze kterých ověřila výši tvrzených příjmů žalovaného , částka, ,39. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nikoliv však řádně a s odbornou péčí. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že mu zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. K tomuto závěru však nemohla dospět, pokud by uvažovala v kontextu reálného života a logických závěrů učiněných z údajů, které sama zjistila. Výdaje na osobu žalovaného představující částku , částka, měsíčně (životní minimum) nemají žádný vypovídací charakter. Stejně by mohla žalovaná uvést jinou částku výdajů, avšak není zřejmé, jaký je konkrétní charakter a výše pravidelných měsíčních výdajů žalované. Částka , částka, uvedená u nákladů na bydlení má představovat nájemné a inkaso, uvedené však nebylo nijak ověřováno. Žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. SIPO, výpisy z účtu atd.) prokazující tvrzené výdaje na bydlení a ostatní životní náklady a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Nejeví se pravděpodobným, že by žalovaný neměl žádné ostatní výdaje (např. výdaje na hygienické potřeby, léky, záliby apod.) a že by jeho výdaje odpovídaly životnímu minimu. Výsledek, k němuž žalobkyně došla prostým odečtením příjmů (, částka, ) a neověřených výdajů (celkem: , částka, , z toho životní minimum , částka, , náklady na bydlení , částka, ) s rezervou , částka, , nekoresponduje s tím, jak žalovaný ve skutečnosti s těmito prostředky nakládal. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listiny ověřující příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně tak zcela rezignovala na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalovaného. Vycházela pouze z odhadovaných výdajů uvedených žalovaným, aniž by si jejich skutečnou výši prověřovala. Rozhodující zde přitom je konkrétní výše nákladů na spotřebu plynu a elektřiny v domě/bytě ve kterém bydlí, náklady na vytápění tohoto domu/bytu, konkrétní náklady na léky, stravu, ošacení apod. Pakliže žalobkyně využila údaje o životním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované údaje, např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nelze je však převzít a vycházet z nich jako ze skutečných výdajů. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani to, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohla žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet, aniž by alespoň základním způsobem neověřila též skutečné výdaje žalovaného. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, dospěl by soud k závěru, že smlouva, pokud by byla uzavřena, je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.40. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Z dokladu o vyplacení úvěru a zprávy mBank a.s. vyplývá, že žalobkyně dne , datum, odeslala ve prospěch účtu žalovaného částku , částka, , žalovaný žalobkyni uhradil celkem , částka, . Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil částku ve výši , částka, , neboť v tomto rozsahu se žalovaný na úkor žalobkyně dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatil a je dle § 2991 odst. 1 o. z. povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne , datum, , danou k poštovní přepravě též dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, , žalovaný tak měl plnit následujícího dne tj. , datum, a od , datum, je žalovaný v prodlení.41. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinen podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).42. Protože smlouvu má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky ve zbývajícím rozsahu po částečném zpětvzetí, plynoucí z této smlouvy (obchodní úrok, poplatky, smluvní pokuty a úrok z prodlení jdoucí před výzvou žalobkyně žalovanému k úhradě) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II.).43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť úspěšnějšímu žalovanému, který by měl nárok na poměrnou úhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Obdobně judikoval i Krajský soud v , adresa, ve svém rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .44. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Перевод на русский: GigaChat-2, 11.11.2026. Машинный перевод, вычитывается редакцией.
Реквизиты
| Страна | Чехия |
| Орган | Министерство юстиции Чехии — база судебных решений |
| Вид | судебное решение |
| Язык | cs |
| Дата документа | 2026-09-14 |
| Объём | 38 102 знаков |
| Редакций | 1 |
| Впервые увидели | 2026-11-11 |
| Проверен | 2026-11-16 05:15 |
| uuid | 7febbda9-7daf-47a8-8b75-759e1c520aae |
| ecli | ECLI:CZ:OSLT:2026:7.C.105.2026.1 |
| typ | JUDGEMENT |
| spisova znacka | 7 C 105/2026-95 |
| predmet | zaplacení 129 474,- Kč s příslušenstvím |
| soud | OSLT |
| soudce | Mgr. Daniela Liscová |
| rozhodnuto | 2026-09-14 |
| zverejneno | 2026-11-10 |
Темы
Почему документ в базе
Отбор сработал на этих совпадениях, суммарный вес 6.
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…l po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytvář…
-
elektronick podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsan…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…(vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek nejvyššího…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…dnání s žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě…
-
elektronick podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…ovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.31. prokazovanou skutečnost lze mít za prokázano…
-
elektronick podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. v řízení tedy nebylo prokáz…
Аннотация
Суд рассмотрел дело о взыскании задолженности за потребительский кредит, предоставленный через дистанционные коммуникации. Кредитор доказал правомерность заключения договора, однако суд пришел к выводу, что проверка платежеспособности заемщика была недостаточной, вследствие чего договор признан недействительным. В результате заемщик обязан выплатить основной долг, проценты и законные неустойки, а также возместить судебные издержки. Полный текст документа в базе пока отсутствует.
Редакции документа
| Редакция | Загружена | Формат | Объём | |
|---|---|---|---|---|
| Редакция 1 открыта | 2026-11-11 03:57 | json | 38 102 зн. | txt |