Пульс · Документы · Чехия · Министерство юстиции Чехии — база судебных решений

Окружной суд Чехии: договор потребительского займа без подписи заёмщика недействителен

8 C 27/2026-35 — o zaplacení 12 690,04 Kč s příslušenstvím

судебное решение 2026-04-28 8 604 знаков Цифровая идентификация и госуслуги
Скачать На сайте источника
Действующая редакция. Последнее изменение зафиксировано 2026-08-26.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.522,69 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 5.522,69 Kč za dobu od 11. 9. 2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 7.167,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 359,50 Kč za dobu od 11. 9. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žalovanému se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně (jako , právnická osoba, .) se žalovaným (poté, co ověřila jeho úvěruschopnost) za použití prostředků elektronické komunikace (prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ) dne 5. 4. 2024 distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25013281, na základě které se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr kategorie Jiný než na bydlení až do výše 6.600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s dohodnutým příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná 5. 5. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 27. 9. 2025. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl.VII odst. 4 smlouvy volitelné služby: „Presto„ za poplatek 330 Kč a „Klidné spaní“ za poplatek 226,92 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen na sjednaný bankovní účet takto: dne 5. 4. 2024 částka 4.150 Kč, dne 5. 4. 2024 částka 1.350 Kč a dne 7. 6. 2024 částka 200 Kč. Žalovaný splatil na jistinu 177,26 Kč v drobných částkách v době od 3. 5. 2024 do 10. 12. 2024 (podrobně uvedeno v žalobě). Zaplacené částky byly dle čl.V. odst. 1 smlouvy a čl.V. VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, pak na poplatky a poté na jistinu. Žalovaný se dostal s úhradou pravidelných denních splátek do prodlení. Žalobkyně tak v souladu s čl.7 bod 1 smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem z 10. 9. 2025. Žalovaný se prokazatelně s úhradou celého úvěru dostal do prodlení dne 11. 9. 2025. Žalovaný nadále dluží žalobkyni celkem 12.690,04 Kč sestávající se z: - jistiny 5.522,69 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 68,14 Kč (dle čl.VII. odst. 2 a čl.VI. smlouvy činila výše poplatku 1,99 % z vyplacené tranše), - smluvního úroku 6.807,85 Kč (dle čl.VII. odst. 3 a čl..VI. výše úroku 1,07 % denně z nesplacené části jistiny), a poplatku za služby „Presto“ 196,20 Kč (čl.VII.odst. 4 smlouvy). S požadavkem na jejich zaplacení se žalobkyně obrátila na soud. Vedle uvedených částek žádala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky 5.882,19 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, částku 6.807,85 Kč jako smluvní úrok, poplatek za službu „Klidné spaní“ 95,16 Kč a poplatek za službu „Presto“ ve výši 156,20 Kč.2. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění:- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., že k osobě žalovaného bylo uvedeno, že v domácnosti žijí 2 osoby, uvedl pravidelný čistý měsíční příjem 35.000 Kč, jeho ověřený pravidelný měsíční příjem činil 10.000 Kč uvedl pravidelné měsíční výdaje na bydlení 7.000 Kč a měsíční výdaje na půjčky 3.000 Kč; disponibilní příjem 2.200 Kč; posouzení úvěruschopnosti žalobkyní uzavřeno jako úspěšné;- ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru datované 5. 4. 2024 č. 25013281, že ta není podepsána žalovaným; smlouvou se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr), s možností postupného opakovaného splácení; úvěr měl být poskytnut až do výše 6.600 Kč s tím, že by bylo možno ho čerpat i postupně;- předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně adresovaná žalovanému je datovaná 12. 7. 2025.3. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.).4. Podle § 104 věta prvá zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.5. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.6. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.7. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.8. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.9. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že v daném případě nebyla splněna zákonem předepsaná písemná forma úvěrové smlouvy, která vyžaduje nejen zachycení obsahu jednání, ale také označení jednající osoby, v tomto případě žalovaného, a podpis jednající osoby, kterým potvrdí své jednání tvořící obsah smlouvy. Písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby a je lhostejné, zda šlo o písemný projev v listinné či elektronické podobě. Za podpis pak lze považovat jak vlastnoruční podpis jednající osoby, tak jeho náhradu mechanickými prostředky, a v případě právních jednání učiněných elektronickými nebo jinými technickými prostředky zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Na smlouvě však chybí jakýkoliv podpis žalovaného, pouze je uvedeno „Tímto podepisuji dne 2024-04-05 Klient“, což není podpis žalovaného ani ověření, že jde opravdu o žalovaného, který potvrzuje jednání tvořící obsah smlouvy. Smlouva o úvěru je tak neplatná a soud k její neplatnosti přihlédl i bez návrhu.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni částku 5.522,69 Kč (5.700 Kč minus již uhrazených 177,26 Kč), kterou od žalobkyně obdržel. Protože žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Z listinných důkazů shora vyplývá, že předžalobní výzva z 12. 7. 2025 byla předána poště k přepravě dne 21. 7. 2025. Při započtení 3 pracovních dnů (§ 573 o.z.) měl žalovaný plnit dne 25. 7. 2025 a počínaje 26. 7. 2025 byl v prodlení.14. Soud proto žalobě, pokud šlo o částku 5.522,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 9. 2025 (v souladu s požadavkem žalobkyně) do zaplacení vyhověl. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.15. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 44 %, právo na náhradu nákladů řízení by náleželo žalovanému (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř.). Jemu vzniklé náklady řízení ale nebyly ze spisu zjištěny. Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku III. rozsudku uvedeno.

Перевод на русский: GigaChat-2-Pro, 07.09.2026. Машинный перевод, вычитывается редакцией.