Pulse · Documents · Czechia · Czech Ministry of Justice — case law database

District Court of Prague: Recovery of Loan Debt Without Concluded Loan Agreement

11 C 38/2026-42 — o zaplacení 47 895 Kč s příslušenstvím

court decision 2026-05-21 11 919 characters Digital identity and public services
No translation Download On the source site
Current version. Last change recorded on 2026-09-15.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29 998 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 170,12 Kč od 24. 1. 2026 do 10. 2. 2026, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 29 998 Kč jdoucí od 11. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 17 897 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 101,51 Kč od 24. 1. 2026 do 10. 2. 2026 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 17 897 Kč jdoucího od 11. 2. 2026 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 217,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne , datum, .Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč převodem na bankovní účet, uvedený v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách , Anonymizováno, , respektive formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná strana potvrdila, že se seznámila se všeobecnými obchodními podmínkami a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaná strana rovněž uvedla údaje o svém dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaná strana se zavázala zápůjčku vrátit do 7. 5. 2025 Dlužnou částku však neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, pouze 2x zaslala 1Kč jako platbu za odložení splatnosti. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od výzvy k úhradě do zaplacení (částečně kapitalizovaný) smluvní pokutu a další sjednané poplatky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně dokládala své tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce listinou nazvanou Úvěrová smlouva ID žádosti , Anonymizováno, . V této listině je jako věřitel uvedena žalobkyně a jako klient žalovaný. U žalovaného jsou vyplněny údaje o průkazu k pobytu, emailu, telefonním čísle, adrese bydliště a číslo bankovního účtu. Dále je zde uvedeno, že je mu poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč splatný převodem na účet, a žalovaný se úvěr zavazuje splatit do 7. 5. 2025. Listina není opatřena žádným podpisem. Dále žalobkyně předložila listinu nazvanou Potvrzení o provedené platbě, v níž je uvedeno, že částka 30 000 Kč byla odeslána dne 22. 4. 2025 na číslo účtu uvedené ve smlouvě.4. V poměrech projednávané věci, vycházeje ze žalobkyní předloženích důkazů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce včetně podmínek, které měly být nedílnou součástí smlouvy. Smlouva měla být uzavřena distančním způsobem na základě žádosti o zápůjčku, nicméně žalobkyní předložené listiny ze dne 7.4.2025 hovoří o zápůjčce ve výši 10 000Kč, nikoli tvrzených 30 000 Kč. Dle výpisů z účtu byla žalovanému poukázána nikoli částky 10 000Kč, ale částka 30 000 Kč a to až 22. 4. 2025. Tato skutečnost je prokázána i z další listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad , že které jednoznačně vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta částka 30 000Kč a že na ní uhradil částku 2 Kč.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nárazem mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, avšak neprokázala, a to ani přes výzvu soudu, že právě s ním sjednala smlouvu o úvěru a ve znění, které tvrdila.11. V posuzované věci žalobkyně tvrdila, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostředky komunikace na dálku v internetové aplikaci žalobkyně. Žalovaný se nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu a zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl zaslán návrh smlouvy, který akceptoval svým úkonem zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou.12. Podepisování elektronického dokumentu upravuje § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podle něhož k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronicky dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem, než způsobem uvedeným v § 5 (toto ustanovení upravuje podepisování elektronických dokumentů ve vztahu k veřejnoprávní instituci – poznámka soudu). Z důvodové zprávy k § 7 tohoto zákona vyplývá, že v případě těchto právních jednání je možné použít všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS, tedy elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon tak rozšiřuje paritu s vlastnoručním podpisem i na tyto typy elektronických podpisů.13. Náležitosti elektronického podpisu upravuje přímo použitelný předpis EU, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS). Toto nařízení v článku 3 definuje pojmy jím užívané, zejména elektronickou identifikaci, jíž se myslí postup používání osobních identifikačních údajů v elektronické podobě, které jedinečně identifikují určitou fyzickou či právnickou osobu nebo fyzickou osobu zastupující právnickou osobu, dále osobní identifikační údaje, jimiž se myslí soubor údajů umožňujících určit totožnost fyzické či právnické osoby nebo fyzické osoby zastupující právnickou osobu, dále pojem autentizace, jíž se myslí elektronický postup, který umožňuje potvrdit elektronickou identifikaci fyzické či právnické osoby nebo původ a integritu dat v elektronické podobě. Dále definuje pojem zaručený elektronický podpis, jímž se míní elektronický podpis, který splňuje požadavky čl. 26 eIDAS. Podle tohoto článku zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; d) je k datům, které jsou tímto podpisem podepsány, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS je pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem) elektronický podpis postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu.14. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že zadání kódu, který byl zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, SMS a poté připojen na úvěrovou smlouvu, nesplňuje všechny podmínky – požadavky na kvalitu zaručeného elektronického podpisu stanovené v článku 26 eIDAS. Podpis pomocí SMS kódu, který vygenerovala žalobkyně, neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu a důvěryhodně nezaručuje identitu podepisující osoby ve smyslu nařízení eIDAS. Žalovaný nedisponoval daty pro vytváření elektronických podpisů, která může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou. Kód zaslaný formou SMS na telefonní číslo, k němuž ani nemusel mít podepisující výhradní přístup, taková data nepředstavuje. Úvěrová smlouva tak nebyla elektronicky podepsána.15. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani výpis kopie průkazu k pobytu a ani tvrzené ověření majitele účtu – neboť ani tyto důkazy neprokazují, že předloženou smlouvu uzavřela žalobkyně právě s žalovaným a neplyne z nich žádná vůle žalovaného k uzavření smlouvy o úvěru a v tom znění, které žalobkyně předložila.16. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od žalobkyně přijal částku 30 000Kč, a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru v dané věci nedošlo. Soud proto žalobu shledal důvodnou ohledně jistiny dluhu v částce 29998 Kč (30 000Kč – 2Kč uhrazené dle výpisu z úvěrového účtu). Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru Kč a smluvní pokuty a další 17 897Kč s příslušenstvím byl nárok zamítnuty.17. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy, na jehož základě byla částka poskytnuta). Soud tak žalobkyni přiznal dané plnění na základě ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud zavázal žalovaného vydat žalobkyni částku 29 998 Kč včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na datum počátku prodlení žalovaného soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 29 998 Kč za dobu od 24.1.2026 do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 217,53 Kč, přičemž tato částka představuje 25,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 916 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 895 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.20. Aplikaci ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. soud odůvodňuje tím, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. poskytnutí zápůjčky), byť jiných dlužníků. Lze učinit závěr o ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), obzvlášť je-li předmětem žaloby je standardní poskytnutí zápůjčky; právě řízení o nároku na úhradu poskytnuté zápůjčky lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Navíc lze předpokládat, že stejné žaloby podává žalobce i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.