Pulse · Documents · Czechia · Czech Ministry of Justice — case law database
Supreme Court of Czech Republic: Recovery of Debt from Consumer Loan
10 C 100/2026-47 — o 16 545,60 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve II. výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Dle žalobních tvrzení se původní věřitel (, právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , Anonymizováno, , , adresa, – dále též jen „původní věřitel“) uvedenou smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, (celkem , částka, ) zaplatit původnímu věřiteli nejpozději do , datum, . Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel následně pohledávku postoupil žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Podle žalobních tvrzení původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný registroval pomocí svých osobních údajů, telefonního čísla a e-mailové adresy, zřídil si účet a původnímu věřiteli zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Původní věřitel prověřil schopnost žalovaného splácet úvěr lustrací ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB) a úvěr schválil. Totožnost žalovaného byla ověřena pomocí jeho průkazu totožnosti, rodného čísla, adresy a data narození. Smlouvu žalovaný podepsal pomocí unikátního SMS kódu, který mu byl zaslán původním věřitelem v době registrace žádosti na mobilní číslo uvedené ve formuláři žadatele. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne , datum, na jeho bankovní účet č. , Anonymizováno, . Žalovaný ničeho nezaplatil a nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne , datum, .2. Z jednání dne , datum, se žalobkyně i její zástupkyně omluvily a souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti; žalovaný se bez omluvy nedostavil a o odročení jednání nepožádal. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, k žalobě se nevyjádřil, soud tak vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , datováno , datum, , ve formě elektronického dokumentu. Jako věřitel je v tomto dokumentu označen původní věřitel (, právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , Anonymizováno, , adresa, ) a jako klient žalovaný, přičemž jsou vyplněny osobní údaje klienta: jméno a příjmení žalovaného, trvalé bydliště , adresa, , datum narození , Datum narození žalovaného, , č. občanského průkazu , Anonymizováno, , e-mail , e-mail, , telefonní číslo , tel. číslo, a bankovní účet č. , Anonymizováno, . Jistina spotřebitelského úvěru má činit , částka, , poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru (po slevě) činí , částka, , úrok činí 40 % p. a., jednorázová splátka celkem činí , částka, , splatnost úvěru , datum, . V závěrečné části smlouvy je uvedeno datum , datum, , vytištěno , jméno FO, , SMS Kód: , Anonymizováno, a u téhož data je připojen otisk vlastnoručního podpisu za původního věřitele. K uvedené smlouvě byl vypracován Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jak z něj bylo zjištěno.4. Podle zprávy , právnická osoba, . (výpis z účtu č. , Anonymizováno, za měsíc srpen 2024) bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , Anonymizováno, je žalovaný. Na uvedený účet byla dne , datum, připsána částka , částka, od , Anonymizováno, s poznámkou Zapujcka , Anonymizováno, (shodně vyplývá z potvrzení o platbě předloženého žalobkyní). Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za srpen 2024 dále vyplývá, že dne , datum, mu přišla částka , částka, od jiného nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů Zaplo finance a během téhož měsíce ještě částka , částka, od , právnická osoba, , , datum, žalovaný platil nájemné , částka, , v tomtéž měsíci žalovanému přišla výplata ve výši , částka, .5. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně a původní věřitel se dohodli na podmínkách, za kterých bude původní věřitel postupovat žalobkyni pohledávky, pozdější podpis byl ke smlouvě připojen dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že původní věřitel na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek postoupil žalobkyni soubor pohledávek, dle přílohy – Seznamu pohledávek včetně pohledávky evidované původním věřitelem za žalovaným z titulu shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne , datum, , odeslaném dne , datum, , jak vyplývá z potvrzení o podání zásilky.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a potvrzení o podání zásilky pak bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dne , datum, zaslala žalovanému na adresu totožnou s adresou v úvěrové smlouvě (, adresa, ), v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení částky ve výši , částka, do tří dnů, s tím, že žalobkyni byla pohledávka postoupena původním věřitelem a žalovaný má plnit žalobkyni.7. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že to byl zrovna žalovaný, kdo na webových stránkách původního věřitele po zadání osobních údajů a čísla bankovního účtu žalovaného a telefonního čísla a e-mailu projevil vůli uzavřít s původním věřitelem smlouvu a požádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, za shora uvedených smluvních podmínek. Pouze z údajů o jméně a příjmení žalovaného a ověřovacího SMS kódu ve smlouvě o úvěru ve spojení s údajem o telefonním čísle, nelze mít za prokázané, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán, tedy že to byl žalovaný, kdo příslušným SMS kódem potvrdil souhlas s obsahem smluvních dokumentů. Prokázáno též nebylo ani tvrzení o tom, že a jak původní věřitel prověřil schopnost žalovaného splatit do měsíce úvěr ve výši , částka, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, jehož výše uvedená v předložené smlouvě ani neodpovídá skutkovým tvrzením.8. Prokázáno bylo, že původní věřitel převedl na bankovní účet žalovaného částku , částka, , původní věřitel postoupil pohledávku z titulu vyplacení této částky žalobkyni, která postoupení pohledávky oznámila žalovanému a zaslala mu předžalobní výzvu.9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následovně.10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.11. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.13. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.14. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije — tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).15. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo — z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ke smlouvě připojila svůj (prostý elektronický) podpis.16. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu žalobou tvrzené smlouvy. Pro omluvenou nepřítomnost u jednání nemohl soud žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že důkazní břemeno neunáší a hrozí jí nepříznivé rozhodnutí.18. Po přijetí shora uvedeného závěru se soud zabýval tím, zda i přes to lze dospět k závěru o důvodnosti žaloby (byť i jen v části), tedy zda je zde nějaké plnění, které by žalovaná byla povinna žalobkyni jakožto právnímu nástupci původního věřitele vydat.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Pokud právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku , částka, , jde o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.) a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobkyni (právnímu nástupci původního věřitele) jako ochuzenému vydat (§ 2991 odst. 1 o. z.).21. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v rozsahu uvedeném v I. výroku rozsudku.22. Z důkazů a tvrzení účastníků nevyšly najevo žádné skutečnosti týkající se současných poměrů žalovaného, proto soud uložil žalovanému splnit platební povinnost v obecné lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.23. Původnímu věřiteli, resp. žalobkyni však nevzniklo právo na poplatek za poskytnutí úvěru, když nebylo prokázáno uzavření smlouvy (nadto právní předchůdce žalobkyně nesplnil zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, v důsledku čehož by tvrzená smlouva byla absolutně neplatná, jak bude vyloženo níže), logicky tak nemohlo vzniknout ani právo na zákonný úrok z prodlení z uvedené částky. Z uvedeného důvodu byla žaloba co do uvedené částky a úroku z prodlení z této částky ve II. výroku zamítnuta.24. Soud neuložil žalovanému povinnost uhradit úroky z prodlení nejen z částky , částka, , ale i z přisouzené částky , částka, (viz II. výrok – souhrnně zamítnut úrok z prodlení z částky , částka, ), a to z níže vysvětlených důvodů.25. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.26. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.27. Dle § 87 odst. 1 tohoto zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.28. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.29. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.30. Dokazováním v tomto řízení bylo prokázáno, že původní věřitel měl vůli uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, úvěrem spotřebitelským. Žalobkyně v řízení kromě tvrzení o prověření úvěrovaného ve veřejných registrech ani netvrdila, že by původní věřitel posoudil schopnost osoby, se kterou jednal o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, splácet úvěr za předložených podmínek. Nezbylo než učinit závěr, že původní věřitel při jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ani nesplnil s náležitou péčí povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nemohla být o uvedeném nedostatku poučena pro sovu nepřítomnost u jednání. Proto i kdyby bylo prokázáno, že to byl žalovaný, kdo projevil vůli smlouvu o úvěru s původním věřitelem uzavřít, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní k tomu, že původní věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet dle smlouvy, když (pouze tvrzené a nikterak neprokázané) prověření ve veřejných registrech je nepostačující a ničeho nevypovídá např. o příjmech úvěrovaného nebo jeho nákladech na bydlení. Nadto z výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že mu na účet chodily částky i od jiných poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů, což nasvědčuje tomu, že žalovaný mohl splácet více dluhů najednou z příjmu cca , částka, měsíčně při nájemném , částka, měsíčně, přičemž v tomto nejsou ještě zohledněny ani minimální náklady na běžné potřeby. Z tohoto důvodu by bylo nutno smlouvu o úvěru hodnotit jako od počátku absolutně neplatnou od počátku (když odporuje ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku), žalovaný by byl povinen vrátit úvěrujícímu poskytnutou jistinu úvěru (dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v přiměřené lhůtě odpovídající jejím poměrům) a případné plnění na jejím základě poskytnuté by bylo nutno kvalifikovat po právní stránce taktéž jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z.31. Soud tedy nemohl přehlédnout, že podstatou nároku uplatněného žalobkyní zůstává spotřebitelská povaha, resp. postavení původního věřitele a jeho povinnosti před vyplacením částky , částka, , když uvedenou částku vyplácel vědomě s úmyslem splnit (domnělý) závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud přitom konstatuje, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez předchozího dostatečného prověření úvěruschopnosti úvěrovaného je jednáním jak v rozporu se zákonem, tak v rozporu s dobrými mravy, když negativní dopady takového jednání poskytovatelů úvěrů jsou celospolečenské. V tomto směru se opakovaně vyjádřil i Ústavní soud, např. v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/2018, kdy s odkazem na předchozí nález (sp. zn. 4084/12) uvedl, že je neakceptovatelné, aby byla poskytována soudní ochrana subjektům, které poškozují zájmy svých klientů.32. Z uvedeného důvodu soud i v případě úroku z prodlení z částky , částka, přihlédl k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění, publikované pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. K výkladu normy obsažené v § 87 odst. 1 poslední větě zákona o spotřebitelském úvěru Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí judikoval, že je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Z citované právní věty tohoto judikátu Nejvyššího soudu je třeba dovodit, že v případě stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru se nejedná o standardní (procesní) lhůtu k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovenou k vypořádání bezdůvodného obohacení, nýbrž se jedná o specifickou (speciální) úpravu vypořádání nároků z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Doba k vrácení poskytnuté jistiny musí být stanovena tak, aby měl žalovaný spotřebitel časový prostor k úhradě, který je přiměřený jeho možnostem. Současně – a zejména – jedná se pojmově o (nové) stanovení splatnosti předmětné částky, tedy nepřipadá v úvahu přiznání úroků z prodlení za jakékoli období do minulosti, nýbrž naopak, pakliže do budoucna mají být úroky z prodlení nárokovány, lze tak činit teprve, pokud nedojde k úhradě v plné výši do data (nově) soudem stanoveného, a jejich úhrady je třeba se domáhat prostřednictvím samostatné (nově podané) žaloby. Nejvyšší soud v citovaném judikátu dospěl k závěru, že splatnost jistiny nelze odvozovat od první (před podáním žaloby učiněné) prokázané výzvy k plnění ze strany žalobce, ale je nutné, aby byla soudem stanovena doba nová, stanovená dle možností spotřebitele. V intencích citovaného judikátu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, nadále již – na rozdíl od dosavadní početné rozhodovací praxe – nelze splatnost pohledávky k vrácení bezdůvodného obohacení v návaznosti na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru odvozovat od první prokázané výzvy k plnění, ale je nutné tuto nově stanovit, vycházeje z možností spotřebitele k úhradě v době přiměřené.33. Soud má za to, že uvedený výklad Nejvyššího soudu by byl obcházen ve prospěch poskytovatele spotřebitelského úvěru, popř. jeho právního nástupce, kdyby soud při rozhodování o úroku z prodlení v tomto typu řízení za situace, kdy žalobce neprokáže uzavření (jinak spotřebitelské) smlouvy o úvěru, zcela odhlédl od původního úmyslu a okolností, za kterých věřitel finanční prostředky žalovanému vyplatil. Reálný dopad na žalovaného je totiž shodný jak v případě skutkového závěru o neuzavření smlouvy a právním závěru povinnosti žalovaného vrátit poskytnuté plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalobci (poskytovateli spotřebitelského úvěru či jeho právním nástupci), tak i v případě skutkového závěru o nedostatečném ověření úvěruschopnosti spotřebitele u uzavřené spotřebitelské smlouvy o úvěru a právním závěru o neplatnosti takové smlouvy a povinnosti žalovaného vrátit poskytnuté plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalobci (resp. poskytovateli spotřebitelského úvěru).34. Soud tak ve II. výroku zamítl i nárok na úrok z prodlení z částky přiznané žalující straně v I. výroku, když její splatnost nastane až v důsledku právní moci tohoto rozsudku.35. Uvedenou úvahu o spotřebitelském základu žalobou uplatněného nároku soud aplikoval i při stanovení lhůty k plnění. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru). Jak bylo již konstatováno shora, žalovaný byl v řízení nečinný. Aktuální poměry žalovaného, resp. jeho aktuální možnosti splnit rozsudkem uloženou povinnost, nebylo možno zjistit ani z žalobkyní předložených listinných důkazů a uvedené skutečnosti ani jinak nevyšly v řízení najevo. Soudu tak nezbylo, než aplikovat obecnou pariční lhůtu k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (shodně jako u I. výroku).36. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení procesně úspěšnější (když zamítnutá část předmětu řízení přesahuje přiznanou část předmětu řízení) a měl by právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu procesního úspěchu. Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady v řízení nevznikly, a tak soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Details
| Country | Czechia |
| Body | Czech Ministry of Justice — case law database |
| Type | court decision |
| Language | cs |
| Document date | 2026-10-05 |
| Size | 24 262 знаков |
| Versions | 1 |
| First seen | 2026-11-13 |
| Last checked | 2026-11-16 05:14 |
| uuid | 4ae1c1a5-afdf-443b-9d13-4c04de3d2528 |
| ecli | ECLI:CZ:OSBK:2026:10.C.100.2026.1 |
| typ | JUDGEMENT |
| spisova znacka | 10 C 100/2026-47 |
| predmet | o 16 545,60 Kč s příslušenstvím |
| soud | OSBK |
| soudce | Mgr. Lenka Petrová |
| rozhodnuto | 2026-10-05 |
| zverejneno | 2026-11-12 |
Topics
Why this document is in the base
Selection matched on the following, total weight 15.
-
osobn údaj
текст
Personal data
…vím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný registroval pomocí svých osobních údajů, telefonního čísla a e-mailové adresy, zřídil si účet a původnímu věřiteli zaslal žádost…
-
osobní údaje
текст
Personal data
…ičo, , sídlem , anonymizováno, , adresa, ) a jako klient žalovaný, přičemž jsou vyplněny osobní údaje klienta: jméno a příjmení žalovaného, trvalé bydliště , adresa, , datum narození , datum…
-
osobn údaj
текст
Personal data
…kázáno, že to byl zrovna žalovaný, kdo na webových stránkách původního věřitele po zadání osobních údajů a čísla bankovního účtu žalovaného a telefonního čísla a e-mailu projevil vůli uzavřít s…
-
elektronický podpis
текст
Digital identity and public services
…nabylo účinnosti nařízení eu č. 910/2014, tzv. eidas, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci evropské unie. v návaznosti na účinnost eidas nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti…
-
elektronický podpis
текст
Digital identity and public services
…čemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje zsvd ve spojení s eidas. zsvd nově stanoví, že…
-
elektronick podpis
текст
Digital identity and public services
…vd nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy ele…
-
elektronický podpis
текст
Digital identity and public services
…tin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený e…
-
elektronický podpis
текст
Digital identity and public services
…isu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). zsvd tak zrovnop…
Summary
The court examined a complaint regarding the recovery of debt arising from a consumer loan due to borrower’s non-performance. The creditor transferred the claim to another party who subsequently sued the debtor. The court found that the transfer was lawful but denied the plaintiff's demand for interest on overdue payment until the judgment became enforceable. The court also rejected the request for reimbursement of legal costs as the defendant incurred no expenses during the proceedings.