98 C 193/2026-17 — о взыскании 89 617,86 чешских крон с начисленными суммами

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen žalobci zaplatit částku , Anonymizováno, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částku ve výši , částka, se zamítáIII. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro , adresa, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr : dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, a dne , datum, , v částce , částka, , z čehož žalovaný vrátil jen , Anonymizováno, . Žalovaná částka se pak skládá z následujících položek: Jistina: , částka, , Poplatek za vyplacení tranší úvěru: , částka, , Smluvní úrok: , částka, a Poplatek za službu „Presto“: , částka, . Na závěr žalobce navrhl, že v případě, že byl soud neměl uzavřenou úvěrovou smlouvu za prokázanou, tak se domáhá bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným.3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, na usnesení soudu s výzvou pak žádný z účastníků již nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19).4. Žalovaný postupně čerpal úvěr od právního předchůdce žalobce, tak že obdržel : dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, , dne , datum, , v částce , částka, a dne , datum, , v částce , částka, , tedy celkem , částka, , což má soud za prokázané z bilance úvěrové smlouvy, žádnou řádně podepsanou smlouvu mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce soudu nepředložil, pouze list s nadpisem AUTORIZACE OVĚŘENÍ TOTOŽNOSTI, podle kterého byla osoba žalované ověřena náhledem na její bankovní účet dne , datum, . Takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili.5. Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:6. Soud vyšel z § 561 odst. 1 (věta první) OZ, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, který lze podepsat elektronickými prostředky, a to podle parametrů věty druhé téhož ustanovení. Právní předpis, na který zde OZ odkazuje, je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., když dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.7. Podpis žalobce (ale ani žalovaného) na smlouvě o úvěru nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis, protože náhled na bankovní účet takovým podpisem prostě není. K tomu soud pro pořádek dodává, že žalobce nikdy ani netvrdil, že smlouva byla uzavřena v listinné podobě, takže nemělo žádný smysl se zabývat jinou než právě touto virtuální verzí smlouvy.8. Jestliže smlouva o úvěru nevznikla, ale soud přitom jasně zjistil, že žalobce skutečně zaslal na bankovní účet žalovaného dobře prokázanou částku, tak se soud povinně zabýval tím, zda nejedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , Anonymizováno, ).9. Za takové situace je třeba vyjít z judikaturních závěrů, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, s tím, že ji žalovanému předal, tak jeho tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání této částky, na žalovaném leží v této situaci důkazní břemeno ohledně existence právního důvodu, na základě, něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (Nejvyšší soud sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ).10. U provedené platby , částka, resp. jejího zbytku ke dni podané žalobě ve výši , částka, z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného, žalovaný, nejen že neprokázal důvod, proč by zbytek peněz, které dosud nevrátil (, částka, − , částka, = , částka, ) si mohl ponechat a nevracet je žalobci, ale dokonce ani nic v tomto smyslu netvrdil, ani netvrdil ,že by žalobci či jeho právnímu předchůdci vrátil více, takže závěr o tom, že skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je ohledně žalovaného naplněna – je jediný správný, protože jiný prostě z řízení nevyplývá. Ohledně výše pak soud vyšel z prokázané výše čerpání úvěru a žalobcem tvrzené částky, kterou žalovaný již splatil – čemž žalovaný nijak neodporoval.11. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1958, 1082 odst. 1 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele, takže dlužník je povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci právní předchůdce žalobce vyzval dne , datum, žalovaného k zaplacení zbytku úvěru, a to do , datum, , jestliže tedy žalobce požaduje úroky z prodlení až od , datum, , pak to rozhodně je po dni splatnosti, a tudíž soud takovému nároku vyhověl.12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora.13. S ohledem na uvedené soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný sice měl většinový úspěch, ovšem nevznikly mu žádné účelně vynaložené náklady řízení, když po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným.