12 C 85/2026-88 - on payment of the amount of 50,000 Kč with accessories

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,50 % ročně od 5.1.2026 do zaplacení.II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 15 071,70 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 50 000 Kč představující zesplatněnou jistinu spotřebitelského úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 12.3.2025, dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč odpovídajících nákladům na upomínání, zákonného úroku z prodlení z částky 50 000 Kč od 5.1.2026 do zaplacení ve výši 11,5 % a náhrady nákladů řízení, když žalobce tvrdil, že žalovaný porušil povinnost řádně a včas splácet poskytnutý úvěr, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15.9.2025, přes opakované upomínky svůj dluh neuhradil a žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z detailu pohybu okamžitá příchozí platba ze dne 12.3.2025 okresní soud zjistil, že dne 12.3.2025 byla na účet žalobce č. , č. účtu, připsána částka 1 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalovaného, , přičemž jako typ transakce byla uvedena okamžitá příchozí platba, variabilní symbol , var. symbol, a v poznámce bylo uvedeno jméno , Jméno žalovaného, .5. Z předžalobní výzvy ze dne 21.12.2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 21.12.2025 okresní soud zjistil, že dne 21.12.2025 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 12.3.2025, přičemž mu sdělil, že z důvodu neuhrazení splatných závazků došlo k zesplatnění úvěru a že ke dni odeslání výzvy činí dlužná částka celkem 82 010,65 Kč, sestávající ze zbývající jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 23 830,65 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 7 180 Kč, a současně byl vyzván k úhradě této částky nejpozději do 4.1.2026 na označený bankovní účet pod variabilním symbolem , var. symbol, , přičemž z podacího lístku okresní soud zjistil, že uvedená výzva byla téhož dne odeslána žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy na jeho adresu, a má se za to, že byla žalovanému doručena třetím pracovním dnem po odeslání, tedy dne 24.12.2025, přičemž žalovaný byl povinen splnit uloženou povinnost ve lhůtě do 4.1.2026 a marným uplynutím této lhůty se následujícího dne, tj. dne 5.1.2026, dostal do prodlení.6. Z upomínky č. 1 pro , Jméno žalovaného, ze dne 20.9.2025 okresní soud zjistil, že dne 20.9.2025 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 12.3.2025 ve výši 7 500 Kč splatné dne 15.9.2025 spolu se sankcí za zaslání této upomínky ve výši 500 Kč, tedy celkem částky 8 000 Kč, s tím, že žalovaného vyzval k úhradě této částky na označený bankovní účet pod variabilním symbolem , var. symbol, ve stanovené lhůtě a současně jej upozornil na možnost zesplatnění úvěru a naúčtování sankcí v případě neuhrazení dlužné částky. Odeslání této upomínky žalovanému však žalobce neprokazuje.7. Z emailové upomínky č. 1 ze dne 20.9.2025 okresní soud zjistil, že dne 20.9.2025 v 08:22:48 byla z emailové adresy žalobce , e-mail, na emailovou adresu , e-mail, odeslána zpráva označená jako „1. upomínka“, jejímž obsahem byla výzva k úhradě dlužné splátky spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 12.3.2025 ve výši 7 500 Kč splatné dne 15.9.2025 spolu se sankcí za zaslání upomínky ve výši 500 Kč, tedy celkem částky 8 000 Kč, s uvedením platebních instrukcí a upozorněním na možnost vystavení další upomínky a zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dlužné částky v poskytnuté lhůtě.8. Z upomínky č. 2 pro , Jméno žalovaného, ze dne 5.10.2025 okresní soud zjistil, že dne 5.10.2025 žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 12.3.2025, a to ve výši 7 500 Kč splatné dne 15.9.2025 spolu se sankcí za zaslání první upomínky ve výši 500 Kč a sankcí za zaslání druhé upomínky ve výši 500 Kč, tedy celkem částky 8 500 Kč, přičemž žalovanému byla poskytnuta lhůta k úhradě do 20.10.2025, byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dlužné částky a na možné negativní dopady do registrů dlužníků. Odeslání této upomínky žalovanému však žalobce neprokazuje.9. Z emailové upomínky č. 2 ze dne 5.10.2025 okresní soud zjistil, že dne 5.10.2025 v 08:17:07 byla z emailové adresy žalobce , e-mail, na emailovou adresu , e-mail, odeslána zpráva označená jako „2. upomínka“, jejímž obsahem byla opětovná výzva k úhradě dlužné splátky spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 12.3.2025 ve výši 7 500 Kč splatné dne 15.9.2025 spolu se sankcí za zaslání první upomínky ve výši 500 Kč a sankcí za zaslání druhé upomínky ve výši 500 Kč, tedy celkem částky 8 500 Kč, s uvedením lhůty k úhradě do 20.10.2025, platebních instrukcí a upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a evidenci v registrech dlužníků v případě neuhrazení dlužné částky.10. Z detailu pohybu bezhotovostní platby ze dne 12.3.2025 okresní soud zjistil, že dne 12.3.2025 byla z účtu žalobce č. , č. účtu, odeslána bezhotovostní platba ve výši 50 000 Kč na účet č. , č. účtu, vedený u ČSOB, a.s., pod variabilním symbolem , var. symbol, , s uvedením zprávy pro příjemce „CFIG úvěr“ a poznámky „, jméno FO, úvěr“, přičemž platba byla zadána a autorizována dne 12.3.2025.11. Z předsmluvních informací ze dne 12.3.2025 okresní soud zjistil, že dne 12.3.2025 byly žalovanému poskytnuty informace týkající se zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle nichž měl být žalovanému poskytnut neúčelový hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč s dobou trvání 12 měsíců, přičemž úvěr měl být vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný byl zavázán hradit 12 měsíčních splátek po 7 500 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, kdy tyto splátky představují splátky úroků bez umoření jistiny, a jistina ve výši 50 000 Kč měla být splacena spolu s poslední splátkou, dále byla uvedena roční procentní sazba nákladů ve výši 436 % a celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 140 000 Kč, přičemž listina obsahuje rovněž tabulku umoření a další informace o podmínkách úvěru a je opatřena údajem o podpisu žalovaného v , adresa, dne 12.3.2025.12. Z předsmluvních informací ze dne 12.3.2025 okresní soud zjistil, že dne 12.3.2025 žalobce poskytl žalovanému před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru informace o zamýšleném úvěrovém vztahu, podle nichž měl být žalovanému poskytnut neúčelový hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč s dobou trvání 12 měsíců, přičemž tato částka měla být vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný měl hradit 12 měsíčních splátek po 7 500 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, které představují splátky úroků bez umoření jistiny, a jistina ve výši 50 000 Kč měla být splatná spolu s poslední splátkou, dále byla uvedena úroková sazba ve výši 15,00 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů ve výši 436,00 % a celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činí 140 000 Kč, přičemž listina obsahuje rovněž tabulku umoření jednotlivých splátek a je opatřena údajem, že se žalovaný s těmito předsmluvními informacemi v , adresa, dne 12.3.2025 seznámil a potvrdil jejich převzetí svým podpisem.13. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, okresní soud zjistil, že dne 12.3.2025 žalobce jako poskytovatel uzavřel se žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet po dobu 12 měsíců formou měsíčních splátek úroku ve výši 7 500 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, přičemž jistina ve výši 50 000 Kč měla být splatná spolu s poslední splátkou, úroková sazba byla sjednána ve výši 15,00 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů činila 436,00 % a celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy uhradit, činila 140 000 Kč, přičemž z obsahu smlouvy dále vyplývá, že měla být uzavřena distančním způsobem prostřednictvím klientského účtu s autorizací pomocí SMS kódu a měla nabýt účinnosti připsáním verifikační platby žalovaného na účet žalobce.14. Z bankovní historie ke smlouvě č. , hodnota, za období od 1.12.2024 do 28.2.2025, z datového výstupu z Credit Info – Centrální evidence exekucí ze dne 12.3.2025, z listiny nazvané „DigiSign audit“ a z listiny nazvané „Zásady zpracování osobních údajů“ okresní soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, neboť tyto listiny nejsou pro právní posouzení věci relevantní, když jejich obsahem je toliko postup žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jeho interní evidence či technické záznamy o uzavření smlouvy, přičemž za situace, kdy smlouva o úvěru byla pro nedostatek písemné formy neplatná (k tomu viz níže), není třeba tyto skutečnosti zkoumat.15. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.16. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 12.3.2025 žalovaný zaslal z účtu č. , č. účtu, na účet žalobce č. , č. účtu, částku 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, , téhož dne žalobce odeslal z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 50 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , přičemž mezi účastníky měl být téhož dne sjednán úvěrový vztah, v jehož rámci měl žalovaný hradit po dobu 12 měsíců měsíční splátky ve výši 7 500 Kč splatné vždy k 15. dni v měsíci a jistinu ve výši 50 000 Kč spolu s poslední splátkou, dne 20.9.2025 žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15.9.2025 ve výši 7 500 Kč spolu se sankcí 500 Kč, tedy celkem 8 000 Kč, a současně téhož dne zaslal žalovanému emailovou upomínku téhož obsahu, dne 5.10.2025 žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě této splátky spolu se sankcemi za obě upomínky v celkové výši 8 500 Kč se stanovenou lhůtou k úhradě do 20.10.2025 a současně téhož dne zaslal žalovanému emailovou upomínku téhož obsahu, dne 21.12.2025 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 82 010,65 Kč, sestávající ze zbývající jistiny 50 000 Kč, kapitalizovaného úroku 23 830,65 Kč, nákladů na upomínky 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení 7 180 Kč, s lhůtou k plnění do 4.1.2026, přičemž tato výzva byla žalovanému doručena dne 24.12.2025, a žalovaný tuto částku ve stanovené lhůtě neuhradil, čímž se dne 5.1.2026 dostal do prodlení, přičemž žalovanému byly před uzavřením úvěrového vztahu poskytnuty informace o podmínkách zamýšleného úvěru, včetně výše úvěru 50 000 Kč, splátkového režimu, úrokové sazby 15,00 % měsíčně, roční procentní sazby nákladů 436 % a celkové částky k úhradě 140 000 Kč, a z obsahu dokumentace dále vyplývá, že tento vztah měl být sjednán distančním způsobem prostřednictvím klientského účtu s autorizací pomocí SMS kódu17. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.18. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.20. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.21. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále také jen „eIDAS“) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.22. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.23. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.25. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).26. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.27. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě. Jestliže je v elektronické verzi listiny poskytovatelem úvěru toliko uvedeno, že žalovaný měl její obsah autorizovat prostřednictvím jedinečného kódu zaslaného např. SMS zprávou, takový postup sám o sobě neumožňuje spolehlivě ověřit, že právě žalovaný učinil právní jednání směřující k uzavření smlouvy, ani že po této autorizaci nedošlo ke změně obsahu dokumentu. Za této situace nelze mít za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy v písemné formě.28. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).29. V případě spotřebitelského úvěru je při posuzování bezdůvodného obohacení nutné přihlížet i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.30. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný dle žalobkyně doposud ničeho nezaplatil. Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 50 000 Kč.31. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.32. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.33. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru se spotřebitel dostane tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. Břemeno tvrzení a důkazní, že není v jeho možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu ihned, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud je v řízení pasivní a netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by se podávalo, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu, pak neunáší břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti (třeba i proto, že se nedostaví k jednání a nemůže být soudem o svém břemeni řádně poučen podle ust. § 118a o.s.ř.), důsledkem čehož je závěr, že byl schopen vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Výše uvedené není v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, neboť v něm dovolací soud řešil skutkově odlišný případ, kdy soudy odvozovaly splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení rovnou od výzvy věřitele, aniž by se zabývaly možnostmi a schopnostmi spotřebitele jistinu vracet, přestože aktivní spotřebitel se jednání řádně účastnil a v tomto směru i řádně tvrdil.34. V přezkoumávaném případě je spotřebitel procesně neaktivní, ničeho o svých poměrech a možnostech a schopnostech nevrátit jistinu bez zbytečného odkladu netvrdí. Pokud tedy žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele ze dne 21.12.2025, která mu byla řádně odeslána doporučeně téhož dne a doručena nejpozději dne 24.12.2025 (§ 573 obč. zák.), dne 4.1.2026 marně uplynula lhůta, která byla žalovanému ke splnění jeho dluhu poskytnuta, dostal se dne 5.1.2026 s jeho zaplacením do prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zákonných úroků z prodlení od 5.1.2026 do zaplacení oprávněně (výrok ad I.).35. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, soud žalobu zamítl. Náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží pouze v závazkových vztazích mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, což v daném případě dáno není, neboť jde o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem. V poměrech projednávané věci proto žalobkyni takový nárok nevznikl (výrok ad II.).36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 071,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 000 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 770 Kč ve výši 2 261,70 Kč (výrok ad III.).37. Soud naopak nepřiznal náhradu za další úkony právní služby, tj. vyjádření ze dne 6.5.2026, jestliže tímto vyjádřením žalobce k výzvě soudu toliko doplnil, co mohlo a mělo být již v samotné žalobě (vylíčení zjišťování úvěruschopnosti žadatele o úvěr).