Czech district court: online loan at 40% monthly interest held invalid

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky pod variabilním symbolem , var. symbol, , a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu a dokončil proces registrace zadáním verifikační SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaný měl dále provést verifikační platbu ve výši , částka, prostřednictvím bankovního převodu. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy k ověření výši příjmů žalovaný žalobkyni poskytl výpisy ze svého bankovního účtu či výplatní listy. Smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu (, Anonymizováno, ). Žalobkyně žalovaného dále lustrovala v interních a externích databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI). Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 8. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný byl upomínám i právní zástupkyní žalobkyně, a to předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, .2. Podáním ze dne , datum, , doručeným soudu dne , datum, , žalobkyně doplnila svůj žalobní návrh, když uvedla, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit, a že řádně zvážil své možnosti. Na základě této lustrace a prohlášení klienta žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životními minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný zároveň prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v insolvenčním rejstříku, CEE či v databázi neplatných dokladů MVČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, který by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči společnosti. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpis ze svého bankovního účtu za období od května do července 2024. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost, a to formou elektronického dálkového přístupu nahlédnutím do přístupových rejstříků a databází, zejména těch veřejných, jakož i z osobních dokladů poskytnutých žalovaným a v neposlední řadě ze sdělení a dokladů žalovaného, ze kterých vyplývají jeho příjmy a výdaje. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z dokladů, a to zejména z občanského průkazu č. , hodnota, . Žalobkyně sdělila, že žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši , částka, dne , datum, a ničeho nezaplatil.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tato je datována , datum, . Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše limitu , částka, a žalovaný tyto peněžní prostředky vrátí a zaplatí úrok ve výši 40 % měsíčně tak, že každý měsíc splatí přirostlé úroky a jistinu může splatit kdykoliv. Tato listina však neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis žalovaného.6. Ze všeobecných obchodních podmínek na č. l. 28-43 byly zjištěny základní pravidla obchodních vztahů mezi žalobkyní a klienty a vzájemná práva a povinnosti klienta a žalobkyně při zřizování, vedení a rušení klientské zóny, při poskytování služeb.7. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně žalovanému převedla na účet č. , č. účtu, částku , částka, .8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne , datum, soud zjistil, že jím právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, do tří dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby.9. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že jím žalobkyně oznamovala žalovanému, že jelikož se dostal do prodlení se splácením, došlo dne , datum, k zesplatnění celého zůstatku úvěru ve výši , částka, . Dluh má být uhrazen nejpozději do 3 dnů od doručení tohoto dopisu.10. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, na č. l. 44 byly zjištěny základní informace o žalovaném a jeho poměrech, kdy žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, od července 2023 s měsíčním příjmem , částka, . Měsíční výdaje uvedl ve výši , částka, . Zároveň uvedl, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení.11. Z výpisů z účtu žalovaného za zvolené období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že za celé období bylo na účet připsáno , částka, a odepsáno , částka, . Z výpisu je patrné, že dne , datum, byla na účet připsána částka ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, a dále téhož dne částka ve výši , částka, , kdy jako účel identifikace bylo uvedeno uzavření úvěrové smlouvy u , právnická osoba, Dne , datum, byla na účet připsána částka ve výši , částka, jakožto úvěr od společnosti , Anonymizováno, .cz Dne , datum, byla na účet připsána částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, S. z účtu jsou patrné převody peněz na účty jiných fyzických osob, platby za potraviny a sázky u společnosti , Anonymizováno, , zároveň je z účtu patrné, že žalovaný hradil pravidelně z účtu nájem ve výši , částka, + nedoplatek ve výši , částka, . Počáteční zůstatek na účtu činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, .12. Z kopie občanského průkazu na č. l. 45 a evropského průkazu zdravotního pojištění na č. l. 46 žalovaného soud zjistil, že se jedná o doklady žalovaného.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu a přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne , datum, soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť se jedná pouze o listiny dokládající financování žalobkyně a společnosti , právnická osoba, . bez vazby na tuto věc.14. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, měla být mezi žalobkyní s žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to na základě žádosti žalovaného. Na základě smlouvy se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním úrokem. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, částku ve výši , částka, . Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas. V důsledku porušení povinnosti na straně žalovaného došlo dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Zástupkyně žalobkyně žalovaného upomínala k uhrazení dluhu upomínkou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, .15. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.19. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.20. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.21. Podle § 582 odst. 1, věty první, o.z není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.22. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části a z jiných než žalobkyní uvedených důvodů. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem až do výše , částka, s možností opakovaného čerpání a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně smluvního úroku. Předložená smlouva o úvěru ze dne , datum, není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.23. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé o. z. v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy. A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první o.z., ani § 562 odst. 1 o.z.24. Z ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o.z. a § 562 odst. 1, 2 o.z.). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím registrace žalovaného a jedinečného autorizačního kódu (SMS kódu). Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 o.z.), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.25. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně si sice opatřila výpis z bankovního účtu žalovaného (období 5-7/2024), avšak tento řádně nezkoumala. Pokud by tak učinila, zjistila by že sice žalovaný dosahuje pravidelného příjmu ze zaměstnání, avšak jeho mínusové platební operace během měsíce převažují a jak počáteční, tak i konečný stav účtu dozajista neposkytuje záruku řádné úvěruschopnosti. Dle výpisu z bankovního účtu bylo možné zjistit, že žalovaný se věnuje sázení (, Anonymizováno, ) a zároveň z jeho účtu pravidelně odcházejí platby ve prospěch jiných fyzických osob. Žalovaný měl i další závazky, když z výpisů je patrné, že mu byly poskytnuty finanční prostředky od společnosti , právnická osoba, a , Anonymizováno, .cz.26. Odborná péče ale předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem. Žalobkyně nepředložila potvrzení zaměstnavatele a ani pracovní smlouvu. Byl sice doložen výpis z účtu, kde je příjem v podobě mzdy uveden, nicméně pro komplexní posouzení je třeba zkoumat, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či dobu neurčitou. Soud má tak za to, že příjmová stránka žalovaného nebyla řádně zkoumána ani doložena. Výdajová stránka žalovaného nebyla taktéž řádně zkoumána a ani doložena. Je nezbytné, aby předchůdkyně žalobkyně zkoumala např. výši nákladů žalovaného na bydlení, výdaje související s uspokojováním ostatních životních potřeb apod. a tyto ověřila. Pokud předchůdkyně žalobkyně nic z výše uvedeného nezkoumala, lze tak uzavřít, že nezkoumala řádně výdaje žalovaného.27. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.28. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 o.z., neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.).29. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla na jeho bankovní účet poukázána částka v celkové výši , částka, a dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr ničeho neuhradil.30. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o úvěru je pak žalovaný za daného stavu povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru (, částka, ) poníženou o již učiněné splátky (, částka, ) v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku , částka, , když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o spotřebiteském úvěru spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil mu soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.31. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 50,01 %, zatímco žalovaný byl úspěšný ve zbývajícím rozsahu 49,99 %. Procesní úspěch obou účastníků je tak stejný. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.32. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.