Supreme Court of Czech Republic: Recovery of Debt from Consumer Loan

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 1. 8. 2025 do zaplacení.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 250 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 850 Kč od 5.8.2024 do 31.7.2025 a úrok z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 6 600 Kč od 1.8.2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 16.12.2025 domáhala po žalované zaplacení částky 14 850 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dne 5.3.2024 uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr v celkové výši 11 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně dále uvedla, že smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, prostřednictvím webové stránky , www stránky, , kde si žalovaná zvolila parametry úvěru a provedla registraci uvedením svých osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailu, přičemž vyslovila souhlas se smluvní dokumentací. Dle žalobkyně žalovaná dokončila žádost zadáním verifikačního SMS kódu, poskytla podklady k ověření totožnosti a úvěruschopnosti, na jejichž základě jí byl úvěr schválen. Finanční prostředky byly poskytnuty žalované na bankovní účet žalované č. , č. účtu, dne 5.3.2024. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny s tím, že byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 4. dni v měsíci a jistinu úvěru žalovaná mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jí předložených podkladů, zejména výpisů z bankovního účtu či výplatních pásek, a jejího prověření ve veřejně dostupných registrech (ISIR, CEE, CRKI a BRKI), přičemž neshledala důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 5.8.2024 zesplatnila. Na dluh uhradila celkem částku 4 400 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 11 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 3 850 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 850 Kč od 5. 8. 2024, tedy ode dne následujícího po splatnosti úvěru až do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, datované dne 5. 3. 2024 soud zjistil, že tato smlouva měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě měla zavázat v případě uzavření smlouvy poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a žalovaná se měla zavázat poskytnutý úvěr splácet tak, že smluvní úrok přirostlý za uplynulé období bude splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 4. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smluvní strany si měly sjednat úrokovou sazbu ve výši 40 % p.m. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani elektronický podpis, ani jinou elektronickou značku prokazující uzavření smlouvy.6. K ověření totožnosti žalované měla žalobkyně k dispozici její občanský průkaz, rodný list a průkaz pojištěnce.7. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, je invalidní důchodce s příjmem 9 504 Kč, bydlí s rodiči, příbuznými. Měsíční výdaje uvedla ve výši 4 860 Kč.8. Z oznámení ČSSZ ze dne 16.5.2023 vyplývá, že žalovaná pobírala invalidní důchod ve výši 9 236 Kč měsíčně.9. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, dne 5.3.2024 částku ve výši 11 000 Kč, VS , var. symbol, .10. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 10.4.2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu číslo , č. účtu, je , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, Kč od , právnická osoba, , pod VS , var. symbol, .11. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 4. 8. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla informována o zesplatnění úvěru a současně vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení předmětné výzvy.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalobkyní, včetně seznamu postoupených pohledávek a ujednání o úplatě, vyplývá, že došlo k postoupení „balíku“ pohledávek na žalobkyni, kdy předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou.13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.7.2025 soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a že žalované byla současně poskytnuta dodatečná lhůta k plnění 3 dny ode dne doručení oznámení. Odeslání oznámení žalobkyně doložila potvrzením o odeslání (zelená pošta) ze dne 23.7.2025.14. Z předžalobní upomínky ze dne 20.7.2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.15. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:17. Právní předchůdkyně žalobkyně měla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřít se žalovanou dne 5. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Uvedená smlouva nebyla žalovanou podepsána, ani jiným elektronickým znakem nebyla žalovanou potvrzena vůle smlouvu uzavřít. Následně žalobkyně zaslala dne 5.3.2024 částku ve výši 11 000 Kč na bankovní účet žalované.18. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.19. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý20. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.24. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.25. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.26. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.27. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.28. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.29. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.30. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.31. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.32. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.33. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.34. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.35. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, jakou konkrétní smlouvu žalovaná uzavřela a v jakém textovém znění tak případně učinila, tedy že vyslovila souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.36. I pokud by měl soud existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.37. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy, jakkoliv zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně tak zcela zjevně nemohla učinit relevantní závěry o poměrech žalované, na základě kterých by následně posoudila, zda je žalovaná schopna úvěr splácet. Soud tak má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neporovnala příjmy a výdaje žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy že je smlouva o úvěru ze dne 5. 3. 2024 absolutně neplatná.38. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku 11 000 Kč a že žalovaná uhradila 4 400 Kč, jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení ve výši 6 600 Kč, které je povinna vydat. Protože však právní předchůdkyně žalobkyně převedla svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 6 600 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku).39. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení z částky 6 600 Kč ve výši 11,5 % ročně od 1. 8. 2025, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě před podáním žaloby dne 20.7.2025. Výzva byla žalované odeslána 23.7.2025, a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka proto byla žalované doručena 28.7.2025, lhůta k úhradě stanovená v upomínce v trvání tří dnů uplynula dne 31.7.2025, ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. K tomuto datu činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně, žalobkyně však požadovala 12,75 % ročně (výrok I. rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu nárok na zaplacení úroku z prodlení soud zamítl, (výrok II. rozsudku).40. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované, která byla ve sporu úspěšná, a náležel by jí nárok na úhradu vynaložených nákladů na soudní spor podle poměru úspěchu ve věci, žádné náklady nevznikly (výrok IV. tohoto rozsudku).