I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, , sídlem , adresa, , , datum, /22, PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společně s ujednaným úrokem ve výši , částka, vrátit do , datum, . Pohledávku založenou touto smlouvou , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaná však tento dluh ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, nesplnila. Jeho příslušenstvím je tak dále úrok z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se , právnická osoba, , sídlem , adresa, , , datum, /22, PSČ , adresa, , IČO , IČO, , měla na jejím základě zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 279, 83 %, a to ve dvanácti měsíčních splátkách. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojily podpis , právnická osoba, ani žalovaná.4. Z výpisu z účtu vedeného pro , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, žalované poukázala , částka, , a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, a žalobkyně ujednaly podmínky uzavírání dílčích smluv o postoupení pohledávek. , právnická osoba, se měla věřitelkou postoupených pohledávek stát uzavřením dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. K uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek dojde odevzdáním datové pásky se seznamem postoupených pohledávek žalobkyni.6. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že předmětem postoupení byly též pohledávky za žalovanou, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, .7. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, zastoupená žalobkyní vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, .8. Z dopisu zástupkyně žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z podací stvrzenky.9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.12. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.17. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.18. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.20. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podoby, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.21. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná.22. Žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaná přijala nabídku , právnická osoba, na uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná by se zavázala tyto peněžní prostředky společně s úrokem ve výši , částka, vrátit do , datum, , odhlédnuto od toho, že tato její skutková tvrzení se zčásti rozcházejí se skutkovými zjištěními vyplývajícími z listin, kterých se žalobkyně dovolává. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.23. Sama okolnost, že , právnická osoba, poukázala žalované částku v celkové výši , částka, nedostačuje k závěru, že , právnická osoba, a žalovaná skutečně uzavřely smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že , právnická osoba, žalované poskytla částku v celkové výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, pak , právnická osoba, pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, postoupila žalobkyni. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.24. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věci soud nezískal z upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že je právní předchůdkyně žalobkyně doručila žalované.25. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.26. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.27. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.28. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).29. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.30. Právní předchůdkyni žalobkyně tak náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve výši , částka, . Jejím věřitelem se v důsledku postoupení stala žalobkyně.31. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost pohledávky se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, .32. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.33. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.34. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 68 % a žalovaná v rozsahu 32 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 36 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 36 %, tj. , částka, .35. Na základě výzvy ze dne , datum, teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci. Z tohoto důvodu nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem.36. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, na jistině.