Пульс · Документы · Чехия · Министерство юстиции Чехии — база судебных решений
Федеральный верховный суд Чехии: нарушение условий договора потребительского кредита
13 C 198/2026-97 — zaplacení 39.376,- Kč s příslušenstvím
I. Žaloba ze dne , datum, , kterou se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, částku , částka, , úrok ve výši 69,1 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p. a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, na částku , částka, , za což se žalovaná zavázala zaplatit úrok ve výši 69,1 % ročně. Úvěr měla žalovaná splácet ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách ve výši , částka, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a náhledem do příslušných databází. Žalovaná do zesplatnění úvěru zaplatila v 11 splátkách celkem , částka, . V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení žalované rovněž automaticky došlo k zesplatnění úvěru k datu , datum, . Jelikož ani po zesplatnění žalovaná své povinnosti nesplnila, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Po zesplatnění úvěru žalovaná následně uhradila v postupných platbách částku v celkové výši , částka, .2. Žaloba byla žalované doručena dne , datum, , žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z dokumentu s názvem „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, snažila s osobou vystupující pod identitou žalované uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě měla být žalované poskytnuta částka , částka, převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , kterou se měla žalovaná zavázat vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 69,1 % ročně; RPSN byla vypočtena na 95,78 %. K osobě žalované bylo v této smlouvě uvedeno jméno, rodné číslo, bydliště, číslo bankovního účtu, telefon a e-mail. Tento úvěr nebyl žalovanou podepsán, u její podpisové doložky je pouze veden „jedinečný kód: , Anonymizováno, “. K této smlouvě měla žalobkyně dále vypracovat Přílohu č. , hodnota, k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru /smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr a Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru /Smlouvě o úvěru č. , hodnota, obsahující ujednání stran jednání mezi účastníky smlouvy v elektronické podobě. Tyto dokumenty rovněž nebyly žalovanou podepsány; u její podpisové doložky je pouze veden „jedinečný kód: , Anonymizováno, “. Stran podepisování na dálku prostřednictvím elektronické komunikace žalobkyně soudu předložila dokument Podpis na dálku – smlouvy o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A).4. Stran údajného pojištění žalobkyně soudu předložila listiny Přihláška do pojištění, Pojištění schopnosti splácet úvěry a Informace o pojištění – ani tyto dokumenty nebyly žalovanou podepsány.5. K samotnému úvěru měla žalobkyně žalované poskytnout předsmluvní formulář obsahující informace o tomto úvěru a Prohlášení klienta – Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru.6. Poskytnutí úvěru bylo žalované potvrzeno v „Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, , které žalovaná měla převzít dle dodejky dne , datum, .7. K procesu uzavření této smlouvy žalobkyně dále předložila dokument „Důkaz o odeslání , částka, “ a Důkaz o přijaté SMS, podle kterých žalobkyně měla odeslat dne , datum, částku , částka, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , a to na bankovní účet , č. účtu, ; týž den měla rovněž zaslat SMS zprávu na telefonní číslo , tel. číslo, obsahující sdělení, že na bankovní účet zaslala , částka, , přičemž k podpisu smlouvy má být použit příslušný VS této platby. Dle dokumentu Základní informace o klientovi žalobkyně o žalované měla tyto údaje – telefonní číslo, e-mail, bankovní účet. V neposlední řadě žalobkyně předložila dokument „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“, podle něhož žalovaná měla zaslat SMS zprávu obsahující souhlas úvěrem. Žalobkyně dále disponovala fotokopií občanského průkazu žalované.8. Úvěr žalobkyně dle výpisu z účtu č. , č. účtu, a dokladu o vyplacení úvěru vyplatila dne , datum, převodem na bankovní účet č. , Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, , přičemž takto žalobkyně vyplatila částku , částka, .9. Z Karty klienta k číslu smlouvy , Anonymizováno, soud ověřil, že žalovaná na tento úvěr uhradila před i po údajné splatnosti celkem částku , částka, .10. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu oznámením z , datum, , výzvou k zaplacení ze , datum, a , datum, s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru – zaslání těchto dokumentů žalované nebylo soudu doloženo. Žalobkyně dále žalovanou vyzývala k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla dána k poštovní přepravě téhož dne; žalovaná měla dluh uhradit do 15 dnů od data odeslání oznámení.11. Z výpisu soud ověřil, že žalobkyně o žalované zjistila, že má „finanční instituci s žádostí“ (bez uvedení, o jakou finanční instituci se jedná a čeho se tato žádost týká), a že má expozici ve výši , částka, . Z výpisu záznamů z registru SOLUS vyplývá, že o žalovaná neměla mít k datu dotazu žádné dlužné částky po splatnosti. Žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované vypracovala dokument s názvem Hodnocení klienta, podle něhož žalovaná má mít pravidelný čistý měsíční příjem , částka, ze zaměstnání. Stran jejích výdajů bylo vyplněno, že její životní minimum je , částka, , náklady na bydlení dosahují , částka, , na ostatní věci (doprava, kurzy, záliby apod.) žalovaná má vydat , částka, . Celkové výdaje tudíž dosáhly částku , částka, . Žalovaná má pracovat u společnosti , právnická osoba, na pozici skladový operátor. Stran hrazení výplaty žalobkyně disponovala výpisem z účtu , č. účtu, vedeného na jméno žalované s tím, že žalovaná od společnosti , právnická osoba, přijala od února do května 4 platby nazvané jako , právnická osoba, – a to ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, .12. Ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud ověřil, že žalobkyně má povolené činnosti dle zákona č. 257/2016 Sb.13. Ze zprávy , právnická osoba, , kterou soud provedl v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 o. s. ř. z důvodu ověření, kdo byl majitel a disponentem bankovního účtu, soud zjistil, že majitelem a disponentem bankovního účtu č. , Anonymizováno, byla žalovaná, přičemž banka potvrdila, že na tento účet byla dne , datum, od žalobkyně připsána částka , částka, .14. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.15. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.16. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“18. Podle § 562 odst. 1 o. z., „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podle § 562 odst. 2 o. z. „Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.“19. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.21. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.24. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.25. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.26. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.27. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.28. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně se s osobou vystupující pod identitou žalované snažila uzavřít úvěrovou smlouvu na částku , částka, . Nemá však za to, že by došlo k vlastnímu uzavření úvěrové smlouvy, natož aby tato byla posouzena jako platná.29. Výklad ustanovení § 561 a 562 občanského zákoníku stran náležitostí elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v , Anonymizováno, v rozsudku ze dne ze , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž dospěl k závěru, že „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem…. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).“30. Soud má za to, že výše uvedené závěry stran „neakceptovatelnosti“ prostého elektronického podpisu prostřednictvím emailové komunikace či webové aplikace žalobkyně (k níž nemá soud jakékoli bližší informace) jsou aplikovatelné i v projednávané věci. Soud nepřehlíží, že podpis prostřednictvím emailové komunikace, webové aplikace a softwarového systému žalobkyně spadá pod rozsah tzv. prostého podpisu, která představují „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“ (srov. definici elektronického podpisu obsaženou v nařízení EU č. 910/2014), avšak takovýto typ elektronického podpisu ve skutečnosti vůbec nic neříká (a hlavně nezaručuje) o pravé identitě podepisující osoby a rovněž nic neříká o tom, zda „takto podepsaný dokument“ je původní, nezměněný. Soud tak má za to, že s ohledem na definici prostého elektronického podpisu de facto prostá elektronická data volně připojená k elektronickému dokumentu, která navíc mohou být i zpětně jakkoli měněna, nemohou sloužit jako doklad o podpisu (tedy souhlasu jednající strany) tak závažného dokumentu, jakým je smlouva o úvěru, nadto na částku , částka, s RPSN 95,78 %. Soud zdůrazňuje, že tato prostá forma elektronického podpisu nemůže sloužit jako doklad o podpisu u prvotního dokumentu při jednání mezi stranami, kdy protistrana jednající elektronicky na dálku fakticky nebyla nijak ověřena, resp. její skutečná totožnost nebyla zjištěna. Soud v tomto směru poukazuje na jistou „skrytost a anonymitu“ internetového prostředí, v němž může prakticky kdokoli za využití minimálního úsilí a se základními znalostmi o fungování tohoto prostředí vystupovat jménem kohokoli, a to často i za využití reálných osobních údajů (včetně ofocených dokladů totožnosti) takovéto osoby. Zdejší soud se tak ztotožňuje se závěry Krajského soudu v , Anonymizováno, uvedené ve sp. zn. , spisová značka, , že tzv. „prostý elektronický podpis“ nemůže být dokladem o tom, že určitý dokument podepsala určitá osoba. Tento závěr ostatně potvrdil i Krajský soud v , adresa, v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .31. Soud sice nepřehlíží apel unijního normotvůrce, aby soudy neodepíraly elektronickému podpisu právní účinky a odepíraly jejich provedení v soudním řízení jenom proto, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy, avšak má za to, že tento apel v žádném případě neznamená bezvýhradní závěr o akceptovatelnosti prostého elektronického podpisu bez dalšího ve všech možných situacích a de facto jeho postavení naroveň jiným typům elektronických podpisů, které v sobě „garantují“ neměnnost elektronického právního jednání a zaručují identitu jednající osoby. Pokud by tomu tak bylo, není soudu zřejmé, proč by jak unijní, tak i národní zákonodárce, rozlišoval jednotlivé „typy elektronických podpisů“, když by dle zavedené praxe žalobkyně postačoval jakýkoli podpis pro závazné právní jednání domněle jednající osoby, jejíž identita by však byla naprosto neodhalená.32. Soud tak má za to, že prostý elektronický podpis by byl akceptovatelný v jiných situacích, např. pokud by se objevoval až v následné komunikaci po řádném ověření protistrany včetně jasného stanovení způsobu použití takové elektronické komunikace, nikoli však tehdy, kdy se jedná o doklad o uzavření „zakládajícího, ustanovujícího právního jednání“, tedy úkonu na počátku smluvního vztahu, kdy neexistuje mezi stranami žádná předchozí ujednání a závazné ověření protistrany. Pokud během tohoto „zakládajícího, ustavujícího právního jednání“ (zde v podobě údajného uzavření smlouvy o úvěru), identita protistrany nebyla ověřena, soud nemůže s ohledem na možné dalekosáhlé následky pro právní jednání na internetu a nebezpečí jednání pod cizí identitou akceptovat prostý elektronický podpis jako doklad o právně závazném jednání údajné osoby.33. Soud nepřehlíží, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalované včetně fotokopie jejího občanského průkazu a dokladů o zaslání SMS. Tyto dokumenty však nedokládají, že to byla právě a jen žalovaná, kdo dne , datum, uzavřela předmětnou smlouvu o úvěru č. , hodnota, a že se text této „smlouvy“ v mezidobí nezměnil.34. Dále soud má za to, že i kdyby odhlédl od výše uvedeného stran neakceptovatelnosti podpisu přes emailovou komunikaci, SMS zprávu či webovou aplikaci žalobkyně, pak musí konstatovat, že předmětnou úvěrovou smlouvu by ani tak nemohl posoudit jako platnou. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , právnická osoba, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.35. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.36. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.37. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší správní soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že: „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“38. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES1 byla zapracována do zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. , Anonymizováno, řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání). Tento závěr ostatně potvrzuje i aktuálně účinné znění ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.39. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost spotřebitele (žalované) splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. Za stěžejní považuje soud informace obsažené ve výpisu z registru, podle něhož měla mít žalovaná k datu údajného podpisu předmětné smlouvy další finanční instituci s žádostí bez jakéhokoli uvedení, o jakou žádost (či snad už poskytnutý úvěr) se jedná. Soud má přitom za to, že v takovém případě měla žalobkyně vyvinout další úsilí k ověření, o co se stran této další finanční instituce s žádostí jedná a zda se tak žalovaná uzavřením další smlouvy o úvěru nesnaží získat finanční prostředky k pokrytí této jiné „finanční instituce s žádostí“, tj. zda tzv. nevytlouká klín klínem, čemuž se úprava posouzení úvěruschopnosti obsažená v ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, snaží zabránit40. Dále soud poukazuje na to, že za situace, kdy vznikly pochybnosti stran skutečnosti, s kým byla předmětná smlouva o úvěru uzavřena (viz výše), tak tím spíše vznikají rovněž pochybnosti o údajích vyplněných v tzv. Hodnocení klienta, tedy zda tyto odpovídají realitě. Pokud žalobkyně v neposlední řadě vycházela z výpisu transakcí z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, , pak z něho sice vyplývá, že žalovaná od společnosti , právnická osoba, přijímala pravidelné platby, avšak tyto vyjma jedné zdaleka nedosahovaly částky , částka, , se kterou žalobkyně následně počítala při hodnocení úvěruschopnosti žalované. Soud tak má za to, že s ohledem na proměnlivost výše těchto plateb nebylo namístě pouze provést „průměr“ těchto plateb, ale bylo nutné vycházet z nižších částek, kterých žalovaná obvykle jako svůj příjem od této společnosti dosahovala. Soud je tudíž přesvědčen, že při dosažení těchto jiných čísel a při zkoumání skutečných výdajů žalované (a jejich zjištění) by bylo možné konstatovat, že majetková situace žalované byla jiná, než jak z tohoto tzv. Hodnocení klienta na první pohled vyplývá.41. S ohledem na tento dílčí závěr by nemohla předmětná úvěrová smlouva obstát jako platná a soud by tak nemohl žalobkyni přiznat právo na zaplacení částky , částka, coby příslušných smluvních nároků, neboť nemá za prokázané, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy s žalovanou a že byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované ze strany žalobkyně.42. Soud se dále zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. S ohledem na obsah předložených dokumentů přitom má soud za to, že žalované byla od žalobkyně poskytnuta v květnu , Anonymizováno, převodem na její bankovní účet částka , částka, , kterou žalovaná do dnešního dne postupně vrátila, a to ve výši , částka, . Je tedy zřejmé, že žalovaná žalobkyni bezdůvodné obohacení vydala.43. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by žalovaná měla nějaký závazek ve vztahu k předložené (a nepodepsané) smlouvě o úvěru.44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která byla ve sporu plně úspěšná, žádné náklady na vedení tohoto řízení neměla.
Перевод на русский: GigaChat-2, 10.11.2026. Машинный перевод, вычитывается редакцией.
Реквизиты
| Страна | Чехия |
| Орган | Министерство юстиции Чехии — база судебных решений |
| Вид | судебное решение |
| Язык | cs |
| Дата документа | 2026-09-23 |
| Объём | 30 733 знаков |
| Редакций | 1 |
| Впервые увидели | 2026-11-10 |
| Проверен | 2026-11-16 05:15 |
| uuid | c2ed8625-77e9-445a-8982-5b4d550ec766 |
| ecli | ECLI:CZ:OSLT:2026:13.C.198.2026.1 |
| typ | JUDGEMENT |
| spisova znacka | 13 C 198/2026-97 |
| predmet | zaplacení 39.376,- Kč s příslušenstvím |
| soud | OSLT |
| soudce | Mgr. Pavel Skalka |
| rozhodnuto | 2026-09-23 |
| zverejneno | 2026-11-09 |
Темы
Почему документ в базе
Отбор сработал на этих совпадениях, суммарный вес 26.
-
elektronick identifikac
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…hlivý.“19. podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (eu) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení s…
-
elektronick podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…é transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/es (dále jen „nařízení eidas“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním říz…
-
elektronick podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…ze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoruční…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.20. podle § 7 zákona č. 297/2016 sb.,…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…vářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…e (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se…
Отброшено как шаблонные обороты или одиночные упоминания: elektronické komunikaceelektronické komunikaceosobn údajosobn údaj
Аннотация
Суд рассмотрел жалобу гражданки на невыполнение обязательств оператором потребительского кредита. Было установлено, что кредитная сделка была заключена дистанционно с использованием электронной коммуникации, при этом документы были подписаны уникальным кодом вместо личной подписи заемщика. Суд пришел к выводу, что заемщик не проявил должной осмотрительности при оценке платежеспособности клиента, нарушив требования законодательства о потребительском кредите. В результате иск был отклонен, поскольку не было доказано наличие обязательства между сторонами по договору кредита.
Редакции документа
| Редакция | Загружена | Формат | Объём | |
|---|---|---|---|---|
| Редакция 1 открыта | 2026-11-10 03:44 | json | 30 733 зн. | txt |