Пульс · Документы · Чехия · Министерство юстиции Чехии — база судебных решений
Федеральный верховный суд Чехии: взыскание задолженности за кредит
6 C 106/2026-75 — o 19 649,07 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku rozhodnutí. Uvedla, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , v rámci které mu byl následně poskytnut revolvingový úvěr. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě úvěrové historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), informací od žalovaného a výpočtem tzv. MLS (částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru). Žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, splatnost vždy 20. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku , částka, a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku , částka, . Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný na výzvy nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , poplatků za pojištění ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut účtovaných ve výši , částka, .2. Žalovaný ve včas podaném odporu ze dne , datum, proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , a v jeho doplnění ze dne , datum, , shodně uvedl, že úvěr čerpal v celkové výši , částka, , přičemž uhradil , částka, a navrhuje žalobě vyhovět v rozsahu odpovídajícím částce , částka, , představujícím bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Žalovaný rozporuje skutečnost, že úvěrová smlouva byla uzavřena, resp. nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu uzavřel a v jakém textovém znění, tedy že vyslovil souhlas právě s tímto textem smlouvy. Dále žalovaný namítl absolutní neplatnost tvrzené úvěrové smlouvy, když žalobkyně nedostatečně posoudila schopnost žalovaného úvěr řádně a včas splatit a nepostupovala tak s odbornou péčí.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti; žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav : Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši , částka, a uhradil celkem , částka, . Tato skutečnost vyplývá rovněž z Výpisu čerpání, splátek a úhrad.5. Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako „Šikovný účet – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ ze dne , datum, ve formě elektronického dokumentu. Jako věřitel je v tomto dokumentu označena společnost , Jméno žalobkyně, ., , adresa, , , adresa, , IČ: , IČO žalobkyně, , a jako klient žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo, e-mail a telefonní číslo). V dokumentu jsou uvedeny následující údaje o příjmech a výdajích – žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, žije u rodičů, čistý měsíční příjem: , částka, , příjem ostatních členů domácnosti: , částka, , výdaje na bydlení: , částka, , splátky všech úvěrů: , částka, , ostatní výdaje: , částka, . Z úvěrové zprávy vyhotovené žalobkyní plyne, že žalovaný nic nesplácí, nemá žádnou kreditní kartu. Předmětem smlouvy měl být bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce , částka, , přičemž výše minimální měsíční splátky činila 4 % z dlužné částky. V závěrečné části smlouvy je uvedeno datum , datum, , podpis , tituly před jménem, , jméno FO, za věřitele a podpis klienta, který představuje číselný kód „, Anonymizováno, “.6. Z výpisu účtu žalovaného č. , č. účtu, se podává, že měsíční zůstatek za , Anonymizováno, činil , částka, , za srpen , Anonymizováno, činil , částka, a za září , Anonymizováno, činil , částka, .7. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, vyplývá, že jeho předmětem je oznámení žalovanému o zesplatnění celého úvěru s výzvou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do 14 dní od sepsání výzvy. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce téhož dne zaslala žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu výzvu, v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení částky po zesplatnění ve výši , částka, nejpozději do , datum, .9. Žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalovaného. Z fotografie však nevyplývá, v jakém časovém okamžiku byly pořízeny a jaká osoba tyto fotografie předložila v průběhu kontraktačního procesu.10. Z provedených důkazů nebylo možné ani nepřímo dovodit, že by to byl žalovaný, kdo s žalobkyní jednal o uzavření smlouvy a požádal o poskytnutí úvěru. Pouze z údajů o jméně a příjmení žalovaného a o odeslání ověřovacího kódu ve smlouvě o úvěru a z tvrzení žalobkyně nelze mít za prokázané, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán, tedy že to byl žalovaný, kdo příslušným kódem potvrdil souhlas s obsahem smluvních dokumentů.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.13. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.14. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije — tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).15. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena – v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo — z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.16. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu žalobou tvrzené smlouvy. Pro omluvenou nepřítomnost u jednání soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že důkazní břemeno neunáší a hrozí jí nepříznivé rozhodnutí.18. Po přijetí shora uvedeného závěru se soud zabýval tím, zda i přesto lze dospět k závěru o důvodnosti žaloby (byť i jen v části), tedy zda je zde nějaké plnění, které by žalovaný byl povinen žalobkyni vydat.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Pokud žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, (žalovaný čerpal , částka, a vrátil , částka, ), jde o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.) a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobkyni jako ochuzené vydat (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (ust. § 2991 odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, , neboť tuto jistinu úvěru dle tvrzení žalobkyně ani zčásti neuhradil. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, byla odeslána žalovanému , datum, (a dostala se tak do jeho dispoziční sféry dle § 573 o. z.) doporučenou zásilkou dne , datum, , ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 7 dnů od odeslání, žalovaný se ocitl v prodlení nejdříve , datum, (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.). V tomto rozsahu proto bylo žalobě vyhověno (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).21. Z důkazů a tvrzení účastníků nevyšly najevo žádné skutečnosti týkající se současných poměrů žalovaného, proto soud uložil žalovanému splnit platební povinnost v obecné lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.22. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s 151 odst. 3 o. s. ř., tak, že přiznal žalovanému (nezastoupenému advokátem) nárok na náhradu nákladů řízení dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za 1 úkon (písemné podání ve věci samé) á , částka, dle § 2 odst. 1 vyhlášky, v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 52,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 23,75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 76,25 % – soud kapitalizoval požadované úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž celkový předmět řízení činil , částka, ) a žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, .
Перевод на русский: GigaChat-2, 13.11.2026. Машинный перевод, вычитывается редакцией.
Реквизиты
| Страна | Чехия |
| Орган | Министерство юстиции Чехии — база судебных решений |
| Вид | судебное решение |
| Язык | cs |
| Дата документа | 2026-10-06 |
| Объём | 14 522 знаков |
| Редакций | 1 |
| Впервые увидели | 2026-11-13 |
| Проверен | 2026-11-16 05:14 |
| uuid | 80fffc95-4d64-4608-90dc-bac971c4cf9f |
| ecli | ECLI:CZ:OSBK:2026:6.C.106.2026.1 |
| typ | JUDGEMENT |
| spisova znacka | 6 C 106/2026-75 |
| predmet | o 19 649,07 Kč s příslušenstvím |
| soud | OSBK |
| soudce | JUDr. Alena Šparlinková |
| rozhodnuto | 2026-10-06 |
| zverejneno | 2026-11-12 |
Темы
Почему документ в базе
Отбор сработал на этих совпадениях, суммарный вес 12.
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…nabylo účinnosti nařízení eu č. 910/2014, tzv. eidas, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci evropské unie. v návaznosti na účinnost eidas nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…čemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje zsvd ve spojení s eidas. zsvd nově stanoví, že…
-
elektronick podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…vd nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy ele…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…tin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený e…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…isu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). zsvd tak zrovnop…
-
elektronický podpis
текст
Цифровая идентификация и госуслуги
…s, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). zsvd tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromopráv…
Отброшено как шаблонные обороты или одиночные упоминания: osobní údaje
Аннотация
Суд рассмотрел дело о взыскании задолженности за предоставленный кредит между гражданином и финансовой организацией. Установлено отсутствие доказательств заключения договора займа между сторонами, однако гражданин обязан возместить необоснованно полученную сумму кредита согласно положениям гражданского законодательства. Решение содержит анализ правовых норм, касающихся электронных подписей и формальных требований к заключению договоров.
Редакции документа
| Редакция | Загружена | Формат | Объём | |
|---|---|---|---|---|
| Редакция 1 открыта | 2026-11-13 04:24 | json | 14 522 зн. | txt |