V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne … 2027, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb., zákona č. 19/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 265/2024 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 223/2025 Sb., zákona č. 249/2025 Sb., zákona č. 330/2025 Sb., zákona č. 197/2026 Sb., zákona č. …/2026 Sb. a zákona č. …/2027 Sb., se mění takto: 1. V § 19d se na konci textu odstavce 1 doplňují slova “nebo podmínky pro poskytnutí dotace z prostředků státního rozpočtu k zajištění financování části nákladů provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy po v nařízení stanovené období“. 2. V § 92 odst. 1 se slova „osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 Nařízení o intervenci v mimořádné situaci“ nahrazují slovy „výrobce elektřiny“. 3. V § 92 odst. 2 písm. a) se slova „podle čl. 6 odst. 3 Nařízení o intervenci v mimořádné situaci“ zrušují. 4. V § 93 odstavec 3 zní: „(3) Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí příjem z prodeje elektřiny vyrobené na území České republiky a dodané do elektrizační soustavy, s výjimkou příjmu z dodané regulační energie. Tržním příjmem není podpora elektřiny.“. 5. V § 93 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pro účely stanovení tržního příjmu podle odstavce 3 se v případě obchodních transakcí mezi spojenými osobami podle zákona o daních z příjmů použijí obdobně pravidla pro určení cen podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů.“. 6. V § 94 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Odvod z nadměrných příjmů se neuplatní v období, ve kterém se neuplatní cenová regulace cen elektřiny podle § 19d odst. 1 ani neposkytuje dotace k zajištění financování části nákladů pro provozovatele přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v elektroenergetice podle § 19d odst. 1.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 7. V § 95b se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Strop tržního příjmu z prodeje elektřiny se stanoví v eurech za 1 MWh jako součin základního technologického stropu a koeficientu úpravy stropu.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 8. V § 95b odst. 2 se slovo „Strop“ nahrazuje slovy „Základní technologický strop“. 9. V § 95b se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vláda může nařízením stanovit koeficient úpravy stropu ve výši 0,5 do 1,5 pro jednotlivé způsoby výroby elektřiny podle odstavce 2. Při jeho stanovení zohlední vývoj cen komodit, míru inflace, provozní náklady a cenu povolenky na emise skleníkových plynů. Nestanoví-li vláda koeficient úpravy stropu, činí koeficient úpravy stropu hodnotu 1,0.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 10. V § 95b odst. 4 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“. 11. V § 95b se odstavec 5 zrušuje. 12. § 95c včetně nadpisu zní: „§ 95c ## Odvodové období Odvodovým obdobím je kalendářní rok.“. 13. V § 95f se slova „přede dnem 8. října 2022“ nahrazují slovy „před prvním dnem odvodového období“. 14. V § 95h odst. 1 a § 95j odst. 2 větě první se slovo „druhé“ zrušuje. 15. V § 95j odstavec 1 zní: „(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, ve kterém skončilo odvodové období.“. 16. V § 95k odst. 4 se slovo „vzor“ nahrazuje slovy „obsahovou strukturu“. 17. V § 95k odst. 5 se slova „ve druhém“ nahrazují slovem „v“. Čl. II ## Přechodné ustanovení Odchylně od § 95c zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná první odvodové období dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a končí dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Čl. III ## Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. ## DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ## A. OBECNÁ ČÁST Předkládá se návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona nově upravuje odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny v § 92 až 95k energetického zákona. Tento institut byl do energetického zákona zaveden zákonem č. 365/2022 Sb. v souvislosti s nařízením Rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci. Jeho stávající právní úprava představuje časově omezené opatření, které reagovalo na mimořádnou situaci na energetických trzích v letech 2022 a 2023. Navrhuje se proto nahradit ji trvalým zákonným rámcem, jenž předem stanoví základní parametry odvodu, avšak umožní jeho uplatnění pouze tehdy, bude-li v souvislosti s mimořádnou tržní situací zavedena regulace cen nebo poskytnuta dotace podle § 19d odst. 1 energetického zákona. Uvedené ustanovení se současně rozšiřuje o možnost státu poskytnout z prostředků státního rozpočtu dotaci na financování části nákladů provozovatelů energetických soustav. Účelem odvodu je získat prostředky ke zmírnění výdajů státu spojených s takovou regulací cen nebo s poskytnutím dotace. Zkušenosti z energetické krize v letech 2022 a 2023 ukázaly, že vnější geopolitické nebo tržní šoky mohou způsobit extrémní nárůst velkoobchodních cen elektřiny, jenž neodpovídá vývoji výrobních nákladů řady výrobců elektřiny. Energetický zákon umožňuje vládě reagovat na takovou mimořádnou tržní situaci zejména regulací cen podle § 19d odst. 1, popřípadě dalšími zákonem stanovenými opatřeními. Stávající úpravu odvodu z nadměrných příjmů podle § 92 až 95k však v budoucích mimořádných tržních situacích použít nelze, neboť je časově a věcně vázána na opatření přijatá v souvislosti s energetickou krizí v letech 2022 a 2023 a s nařízením Rady (EU) 2022/1854. Pokud by v budoucnu nastala mimořádná tržní situace a vláda by v reakci na ni podle § 19d odst. 1 energetického zákona přistoupila k regulaci cen pro konečné zákazníky nebo rozhodla o poskytnutí dotace z prostředků státního rozpočtu na financování části nákladů provozovatelů energetických soustav, bez navrhované úpravy by neexistoval předem stanovený mechanismus, který by za podmínek vymezených zákonem umožnil odvést část nadměrných příjmů výrobců elektřiny a použít takto získané prostředky ke zmírnění souvisejících výdajů státu. Potřebnou právní úpravu by proto bylo nutné přijmout až po vzniku krizové situace. Zkušenosti z roku 2022 přitom ukázaly, že takový postup zvyšuje časový tlak na zákonodárce a snižuje předvídatelnost právního prostředí pro dotčené účastníky trhu. Navrhovaná úprava proto stanoví mechanismus odvodu předem a jeho uplatnění podmiňuje současným splněním zákonem stanovených věcných a procesních podmínek. ## 1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Energetický zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2001. Vytvořil společný právní rámec pro podnikání a výkon státní správy v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství. Energetický zákon byl přijat v době, kdy Česká republika nebyla členem Evropské unie (dále jen „Unie“). Některá ustanovení jeho původního znění však již obsahovala zásady uplatňované členskými státy Unie. Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelizacemi. Z hlediska postupného vývoje energetického trhu byly zásadní tři rozsáhlé novely, jimiž byly do českého práva postupně implementovány první, druhý a třetí energetický balíček Unie. Tyto novely byly provedeny zákony č. 670/2004 Sb., č. 158/2009 Sb. a č. 211/2011 Sb. Základ právní úpravy třetího energetického balíčku Unie, který je pro obsah energetického zákona nadále určující, tvořily směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Z přímo použitelných předpisů Unie šlo o nařízení (ES) č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a nařízení (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Pravidla obsažená v uvedených směrnicích a nařízeních měla vytvořit jednotný evropský trh s elektřinou a plynem. Do českého právního řádu byla promítnuta zejména takto: − trh s elektřinou je plně otevřen od 1. ledna 2006, − trh s plynem je plně otevřen od 1. ledna 2007, − přístup k energetickým soustavám je zaručen všem účastníkům trhu za rovných a transparentních podmínek (tzv. přístup třetích stran), − přístup k energetickým soustavám podléhá cenové regulaci, − cenovou regulaci zajišťuje nezávislý regulátor energetických odvětví, Energetický regulační úřad, − podnikat v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství lze pouze na základě státní licence udělené Energetickým regulačním úřadem, − dozor, rozhodování sporů mezi účastníky trhu a ochranu spotřebitelů v energetice zajišťuje Energetický regulační úřad, − právní úprava teplárenství je zvláštní, avšak tam, kde je to vhodné, obsahuje obdobná pravidla. Uvedené předpisy třetího energetického balíčku byly v oblasti elektroenergetiky v roce 2019 nahrazeny souborem předpisů označovaným jako „Čistá energie pro všechny Evropany“ nebo též „Zimní energetický balíček“. Přijetí nové evropské úpravy souviselo především s novým pojetím energetického trhu, jehož nastavení významně ovlivňují klimatické cíle Unie. Důraz se klade na rozvoj decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, zvyšování účinnosti všech částí energetické soustavy a zohlednění environmentálních dopadů výroby elektřiny ve stávajících elektrárnách využívajících fosilní zdroje. Z předpisů tvořících Zimní energetický balíček jsou pro oblast elektroenergetiky rozhodující směrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a nařízení (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou. Implementace předpisů Zimního energetického balíčku a navazujících předpisů byla v energetickém zákoně dokončena zejména zákonem č. 87/2025 Sb. (tzv. LEX OZE III). Pro oblast plynárenství byly následně přijaty směrnice (EU) 2024/1788 a nařízení (EU) 2024/1789. V reakci na energetickou krizi v roce 2022 byla do energetického zákona vložena úprava mimořádné tržní situace (§ 19d), která vládě umožňuje nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynu anebo uložit účastníkům trhu vybrané povinnosti a omezení na dobu nejvýše 12 měsíců. Současně byla zavedena úprava odvodu z nadměrných příjmů (§ 92 až 95k), kterou byl český právní řád přizpůsoben části nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Stávající znění § 92 až 95k energetického zákona je však koncipováno výlučně jako dočasné opatření navázané na již nepoužitelná ustanovení tohoto nařízení. Vymezuje pevně stanovená historická odvodová období, tedy prosinec 2022 a kalendářní rok 2023 (§ 95c), a přímo v zákoně stanoví statické stropy tržních příjmů v eurech pro jednotlivé zdroje energie (§ 95b). Stávající právní úprava obsažená v energetickém zákoně nevykazuje nedostatky z hlediska zákazu diskriminace ani rovnosti žen a mužů. Regulace podnikání a výkonu státní správy v energetice se obecně vztahuje na vztahy mezi státem, podnikateli a zákazníky a neobsahuje žádný aspekt související s pohlavím nebo možnou diskriminací. Nedostatky nebyly zjištěny ani z hlediska nepřímé diskriminace. ## 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a shrnutí nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Navrhovaná právní úprava zachovává osvědčenou hmotněprávní i procesněprávní architekturu odvodu z nadměrných příjmů v hlavě IV části první energetického zákona (§ 92 až § 95k), avšak zbavuje ji prvků jednorázovosti a závislosti na již neúčinných ustanoveních nařízení Rady (EU) 2022/1854. Hlavní principy a nejdůležitější změny navrhované právní úpravy lze shrnout do následujících bodů: ## A. Úprava odvodového období Navrhuje se vypustit dosavadní úpravu odvodových období, která jako první odvodové období stanovila prosinec 2022 a jako druhé odvodové období kalendářní rok 2023 a současně upravovala obdobné použití příslušných ustanovení nařízení o intervenci v mimořádné situaci i po 30. červnu 2023. Tato časově omezená úprava se nahrazuje obecnou úpravou, podle níž je odvodovým obdobím kalendářní rok. Účelem změny je odstranit již překonanou úpravu vztahující se ke konkrétním obdobím a stanovit odvodové období jednotně a bez časového omezení. ## B. Autonomní vnitrostátní vymezení poplatníka a předmětu odvodu (§ 92 a § 93) Vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 6 až 8 Nařízení o intervenci v mimořádné situaci již nejsou aplikovatelná, nahrazují se odkazy na toto nařízení přímo v textu energetického zákona samostatnými definicemi: • ## Poplatník odvodu (§ 92): V § 92 odst. 1 se výslovně stanoví, že poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů je výrobce elektřiny, a to bez ohledu na to, zda s elektřinou obchoduje dvoustraně nebo na trhu s elektřinou. V § 92 odst. 2 písm. a) se u přímo nebo nepřímo propojených osob či jednotek bez právní osobnosti dodávajících elektřinu na velkoobchodní trh rovněž vypouští odkaz na čl. 6 odst. 3 Nařízení o intervenci v mimořádné situaci. • ## Předmět odvodu a tržní příjem (§ 93): V § 93 odst. 3 se tržní příjem z prodeje elektřiny vymezuje autonomně jako příjem, který poplatník odvodu získá za prodej elektřiny vyrobené na území České republiky a dodané do elektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energie, a to bez ohledu na právní důvod, na jehož základě k prodeji elektřiny došlo. Současně se výslovně zakotvuje, že tržním příjmem z prodeje elektřiny není obdržená podpora elektřiny. ## C. Modifikovatelné nastavení stropů tržních příjmů (§ 95a a § 95b) • ## Sazba odvodu (§ 95a): Ustanovení § 95a zůstává zachováno v dosavadním znění, podle něhož odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně. Ponechání 10 % nadměrného příjmu poplatníkovi zachovává tržní motivaci výrobců elektřiny nabízet výrobu v hodinách se zvýšenou poptávkou. • ## Stanovení stropů tržních příjmů vzorcem (§ 95b): Dosavadní statický výčet stropů v § 95b odst. 1 se modifikuje zavedením koeficientu úpravy stropu, který v základní variantě odpovídá hodnotě 1, ale je modifikovatelný nařízením vlády. ## D. Zobecnění hmotněprávních a procesních pravidel správy odvodu (§ 95f, § 95h, § 95j, § 95k) • V § 95f se pro účely stanovení rozhodného instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřiny nahrazuje historické datum „přede dnem 8. října 2022“ obecným okamžikem „před prvním dnem odvodového období“. • V § 95h odst. 1, § 95j odst. 1 a 2 a § 95k odst. 5 se odstraňuje rozlišování mezi prvním a druhým odvodovým obdobím. Odvod z nadměrných příjmů se v každém stanoveném odvodovém období platí prostřednictvím měsíčních záloh (§ 95h odst. 1 a 2). Vyúčtování odvodu je poplatník povinen podat vždy do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, ve kterém bylo stanoveno odvodové období (§ 95j odst. 1), přičemž poplatník s povinným auditem účetní závěrky zajistí ověření vybraných údajů ve vyúčtování auditorem v rozsahu stanoveném nařízením vlády (§ 95j odst. 2). Současně se v § 95k odst. 5 zobecňuje pravidlo, že nevznikla-li poplatníkovi v daném odvodovém období povinnost k úhradě odvodu, sdělí tuto skutečnost správci odvodu ve lhůtě pro podání vyúčtování odvodu (negativní sdělení). • Správa odvodu nadále náleží ERÚ v procesním režimu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (§ 95g). ## E. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen Navrhovaná právní úprava nevykazuje nedostatky z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen a nemá dopad na vztahy řešené zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Regulace dopadá neutrálně na výrobce elektřiny a propojené osoby dodávající elektřinu na velkoobchodní trh bez jakéhokoliv aspektu souvisejícího s pohlavím nebo přímou nebo nepřímou diskriminací. ## 3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Zkušenosti z energetické krize v letech 2022 a 2023 ukázaly, že v důsledku vnějších geopolitických či tržních šoků může na velkoobchodním trhu s elektřinou dojít k extrémnímu nárůstu cen, který neodráží skutečné výrobní náklady většiny výrobců elektřiny. Zatímco ustanovení § 19d energetického zákona poskytuje vládě při mimořádné tržní situaci okamžitě použitelné nástroje na straně regulace cen pro zákazníky (§ 19d odst. 1) či ukládání výrobních a obchodních povinností (§ 19d odst. 2 písm. a) až c), stávající úprava odvodu z nadměrných příjmů v § 92 až § 95k je z důvodu své vazby na kalendářní roky 2022 a 2023 a na neúčinná ustanovení nařízení Rady (EU) 2022/1854 pro budoucí mimořádné tržní situace nepoužitelná. Pokud by v budoucnu nastala mimořádná tržní situace vyžadující cenovou intervenci státu na ochranu konečných zákazníků podle § 19d odst. 1 energetického zákona, stát by bez navrhované novely nedisponoval připraveným zákonným mechanismem, jímž by mohl odčerpat mimořádné tržní příjmy výrobců elektřiny a získat tak finanční zdroje ke zmírnění dopadů vysokých cen energií. Přijímání ad hoc zákonné úpravy až v okamžiku propuknutí krize (jako tomu bylo na podzim 2022 ve stavu legislativní nouze) přináší časové prodlevy a snižuje právní jistotu účastníků trhu i státu. Navrhovaná právní úprava je proto nezbytná v tom, že v souladu s principem výhrady zákona (čl. 2 odst. 4 a čl. 79 odst. 3 Ústavy, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny) předem zakotvuje pevný zákonný rámec odvodu z nadměrných příjmů v energetickém zákoně a aktivuje jej přímo ze zákona v návaznosti na cenovou intervenci vlády podle § 19d odst. 1, přičemž stropy tržních příjmů stanoví transparentním a předvídatelným vzorcem přímo na úrovni zákona. ## 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR a s ostatními součástmi právního řádu Při přípravě návrhu zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a s usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. (dále jen „Listina“). Předložený návrh zákona respektuje čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny, podle nichž lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, a povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Zvláštní pozornost byla věnována souladu návrhu s čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny (ochrana vlastnického práva a výhrada zákona při ukládání daní a poplatků: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona“), čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny (právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost) a čl. 79 odst. 3 Ústavy (zmocnění k vydávání prováděcích nařízení vlády v mezích zákona): - ## Naplnění požadavku výhrady zákona a určitosti zákonného zmocnění (čl. 11 odst. 5 Listiny a čl. 79 odst. 3 Ústavy): Navrhovaná právní úprava vymezuje přímo na zákonné úrovni všechny podstatné náležitosti odvodu z nadměrných příjmů. Zákon stanoví osobu poplatníka (§ 92 a 95), předmět odvodu a případy vynětí z jeho předmětu (§ 93 a 94), pravidla zamezující účelovému snižování základu odvodu prostřednictvím právních jednání mezi spojenými osobami (§ 93 odst. 6), sazbu odvodu ve výši 90 % nadměrného příjmu (§ 95a), způsob určení stropu tržního příjmu včetně základních technologických stropů, pravidla pro určení odvodového období (§ 95c) a procesní pravidla správy odvodu (§ 95g až 95k). Zákon tak sám stanoví, komu, z jakého předmětu, v jaké výši, za jakých podmínek a za jaké období odvodová povinnost vzniká. Odvod z nadměrných příjmů je koncipován jako trvalý zákonný institut určený pro řešení mimořádných situací na trhu s elektřinou. Jeho uplatnění v konkrétním období však nenastává bez dalších skutečností. Je vázáno na použití alespoň jednoho ze zákonem výslovně předvídaných opatření podle § 19d, jímž je cenová regulace cen elektřiny nebo poskytnutí dotace provozovatelům sítí. Odvod se proto neuplatní v období, ve kterém se cenová regulace cen elektřiny podle § 19d neuplatní ani se za toto období neposkytne dotace podle téhož ustanovení. Tato konstrukce zachovává přímou vazbu mezi uplatněním odvodu a veřejnými výdaji nebo regulačními zásahy, k jejichž financování, popřípadě hospodářskému vyrovnání, má výnos odvodu sloužit. Rozhodnou právní skutečností pro uplatnění odvodu přitom není obecně formulovaná existence mimořádné situace na trhu, jejíž naplnění by museli samostatně posuzovat poplatníci nebo správce odvodu, ale použití konkrétního, zákonem vymezeného opatření podle § 19d. Tím je zajištěno, že podmínky uplatnění odvodu jsou pro jeho adresáty předvídatelné a objektivně zjistitelné. Vláda nerozhoduje o zavedení odvodu ani nestanoví jeho podstatné náležitosti. Ty jsou vymezeny přímo zákonem. Nařízení vlády pouze konkretizuje zákonem předvídané technické parametry nezbytné pro použití zákonné úpravy v podmínkách konkrétní tržní situace. Zákonné zmocnění proto nepřenáší na vládu pravomoc určit samotný základ, sazbu nebo osobní rozsah odvodu ani pravomoc založit nový druh peněžitého plnění. To se týká rovněž koeficientu používaného při určení technologického stropu. Funkcí koeficientu není dotvářet základní konstrukci odvodu, ale přizpůsobit zákonem stanovený technologický strop aktuálním a proměnlivým podmínkám na trhu s elektřinou. Zákon přitom vymezuje meze, v nichž může vláda koeficient stanovit, i hlediska, která musí při jeho stanovení zohlednit. Prostor vlády je tak omezen zákonným účelem, zákonnými kritérii a zákonnými mezemi. ## − Test proporcionality a vyloučení tzv. rdousícího (konfiskačního) účinku (čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny): Navrhovaná úprava respektuje požadavky vyplývající z čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny. Odvod z nadměrných příjmů sleduje legitimní veřejný zájem spojený s mimořádnou regulací cen elektřiny a je s tímto mechanismem věcně i časově provázán. Odvod se proto neuplatní v období, ve kterém se neuplatní cenová regulace cen elektřiny podle § 19d, nebo za které se neposkytuje dotace podle tohoto ustanovení. Zásah je současně omezen pouze na nezbytný rozsah. Předmětem odvodu není celkový příjem výrobce elektřiny, ale pouze kladný rozdíl mezi dosaženým tržním příjmem a stanoveným stropem tržního příjmu, z něhož se odvádí 90 %. Příjem do výše stropu odvodu nepodléhá a ani příjem převyšující strop není odčerpáván v plném rozsahu. Výše stropů je navíc diferencována podle způsobu výroby elektřiny a může být prostřednictvím koeficientu upravena s ohledem na vývoj cen komodit, míru inflace, provozní náklady a cenu emisních povolenek. Tím právní úprava umožňuje reagovat na změny ekonomických podmínek jednotlivých způsobů výroby. Uvedené prvky současně působí jako pojistky proti vzniku tzv. rdousícího nebo konfiskačního účinku. Navrhovaná úprava nesměřuje k odčerpání majetkové podstaty výrobce ani k faktickému znemožnění jeho podnikatelské činnosti, nýbrž pouze k odčerpání zákonem vymezené části nadměrného příjmu. Konstrukce odvodu tak zachovává ekonomickou základnu podnikatelské činnosti výrobce a obsahuje mechanismus umožňující přizpůsobení výše stropu relevantním nákladovým podmínkám. Navrhované omezení je proto způsobilé dosáhnout sledovaného legitimního cíle, nepřekračuje míru potřebnou k jeho dosažení a zachovává přiměřený vztah mezi sledovaným veřejným zájmem a intenzitou zásahu do vlastnického práva a svobody podnikání. Právní úprava tak šetří podstatu a smysl dotčených základních práv ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny a svou obecnou konstrukcí nevykazuje znaky rdousícího či konfiskačního opatření. Návrh je plně provázán s ostatními součástmi právního řádu České republiky, zejména se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů. Věcná působnost v oblasti energetiky náleží Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva ## Evropské unie Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie (zejména zásadou proporcionality, právní jistoty, nediskriminace a technologické neutrality). Návrh zákona odstraňuje z energetického zákona neaktuální odkazy na nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie, jehož ustanovení o povinném stropu tržních příjmů (čl. 6 až 8) byla časově omezena do 30. června 2023. V širších souvislostech má navrhovaná právní úprava vztah zejména k následujícím unijním právním předpisům: • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU ## (přepracované znění), zejména ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinou (zejména čl. 66a upravující vyhlášení regionální nebo celounijní krize v oblasti cen elektřiny a přijímání mimořádných krizových opatření členskými státy), • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění), v platném znění (zejména ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747, pokud jde o pravidla fungování velkoobchodního trhu a vynětí příjmů za redispečink v § 94 odst. 2 energetického zákona), • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES, • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1106 (relevantní pro kontrolní činnost ERÚ jako správce odvodu využívajícího údaje o velkoobchodních transakcích), • čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a nařízení Rady (EU) ## 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navázání vzniku odvodové povinnosti na mimořádnou tržní situaci spojenou s cenovou regulací nebo jinými opatřeními podle § 19d odst. 1 energetického zákona a zákonná úprava stropů tržních příjmů v § 95b, která garantuje pokrytí ekonomicky oprávněných nákladů včetně variabilních nákladů na emisní povolenky a přiměřeného zisku, plně respektují požadavky unijního práva vnitřního trhu s elektřinou na přiměřenost, časovou omezenost krizových intervencí, zachování investičních signálů a nenarušení přeshraničního obchodování a tvorby cen na velkoobchodním trhu. ## 6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy, a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Zákonná garance pokrytí ekonomicky oprávněných provozních nákladů a přiměřeného zisku v rámci technologických stropů podle § 95b energetického zákona a aktivace odvodu výlučně při mimořádné tržní situaci vyžadující aktivaci opatření podle § 19d odst. 1 energetického zákona zajišťuje plný soulad rovněž se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic a s čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. ## 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky ## Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná právní úprava sama o sobě nezakládá bezprostřední dopad na příjmy ani výdaje státního rozpočtu, neboť vytváří pohotovostní zákonný rámec, jehož uplatnění je vázáno na uplatnění cenové regulace cen elektřiny nebo poskytnutí dotace podle § 19d odst. 1 energetického zákona. V případě, že nastane mimořádná tržní situace a vláda nařízením podle § 19d odst. 1 stanoví ceny elektřiny, dojde k aktivaci odvodu z nadměrných příjmů s uplatněním zákonného vzorce stropů tržních příjmů podle § 95b, což bude mít pozitivní dopad na příjmovou stranu státního rozpočtu (podle § 95e odst. 1 je odvod z nadměrných příjmů příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad, a podle § 95e odst. 2 se na něj pro účely vázání prostředků státního rozpočtu hledí jako na daňový příjem). Konkrétní výši budoucího výnosu nelze předem kvantifikovat, neboť bude záviset na tržních cenách elektřiny v době mimořádné tržní situace, délce stanoveného odvodového období, výši stropů tržních příjmů a sazbě odvodu. Současně je třeba zohlednit, že uhrazený odvod představuje daňově uznatelný náklad pro účely daně z příjmů (srov. § 95 odst. 3), což v odpovídajícím rozsahu sníží základ daně z příjmů právnických osob u dotčených poplatníků. Fiskální dopady konkrétní aktivace odvodu budou vždy vyhodnoceny při přípravě příslušného nařízení vlády. Správu odvodu zajišťuje ERÚ (s možností dožádání orgánů Finanční správy ČR podle § 95g odst. 2) v rámci stávajících personálních a technických kapacit vybudovaných při správě odvodu za odvodová období let 2022 a 2023. Na rozpočty územních samosprávných celků nemá návrh přímý dopad. ## Dopady na podnikatelské prostředí V běžných tržních podmínkách nemá návrh na podnikatelské prostředí žádné finanční ani administrativní dopady, neboť odvodové období není stanoveno a poplatníkům nevznikají žádné oznamovací ani platební povinnosti (srov. též § 95k odst. 1). V případě aktivace odvodu při mimořádné tržní situaci dopadne povinnost pouze na výrobce elektřiny (a propojené osoby dodávající na velkoobchodní trh) s výrobou nad 1 MW mimo vyloučené zdroje podle § 94. Zákonné nastavení základních technologických stropů a vzorcového mechanismu v § 95b, které zohledňuje ekonomicky oprávněné provozní náklady a přiměřený zisk výrobce, přitom spolehlivě chrání ekonomickou stabilitu a investiční schopnost výrobců elektřiny a zásadně zvyšuje předvídatelnost podnikatelského prostředí oproti dřívějšímu stavu. ## 8. Zhodnocení, zda návrhem není zakládána veřejná podpora Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Předmětem návrhu je úprava veřejnoprávního peněžitého odvodu z nadměrných tržních příjmů výrobců elektřiny, který je příjmem státního rozpočtu (§ 95e odst. 1), nikoliv poskytování selektivní hospodářské výhody podnikům z veřejných prostředků. Diferenciace základních technologických stropů tržních příjmů podle § 95b odst. 2 a zohlednění koeficientů vychází z technologických a nákladových parametrů jednotlivých způsobů výroby elektřiny a standardizovaných unijních benchmarků, a nepředstavuje tudíž selektivní zvýhodnění. Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ani v případě rozšíření obsahu § 19d odst. 1 o státní dotaci. Provozovatelé energetických soustav vykonávají svou činnost na základě příslušného oprávnění na územně vymezeném licencovaném území, přičemž provozování těchto soustav má vzhledem k technickým, ekonomickým a infrastrukturním podmínkám povahu přirozeného monopolu. Budování souběžných energetických sítí by zpravidla nebylo hospodářsky účelné a na daném území proto fakticky neexistuje více vzájemně si konkurujících provozovatelů téže soustavy. Rozšíření § 19d odst. 1 se vztahuje na všechny provozovatele energetických soustav, kteří se nacházejí ve srovnatelném právním a skutkovém postavení a splňují zákonem stanovené podmínky. Právní úprava tedy není koncipována tak, aby zvýhodňovala konkrétní podnik, určitou předem vymezenou skupinu podniků nebo pouze některé provozovatele na základě kritérií, která by nebyla odůvodněna povahou a systematikou regulace energetických soustav. Opatření má obecnou a systémovou povahu a sleduje zajištění řádného, bezpečného a hospodárného provozování energetické infrastruktury. Samotná skutečnost, že příjemcem určitého opatření je podnik provozující činnost v podmínkách přirozeného monopolu, sice bez dalšího nepostačuje k vyloučení veřejné podpory, je však významná při posuzování, zda opatření může narušit hospodářskou soutěž nebo ovlivnit obchod mezi členskými státy. V posuzovaném případě provozovatelé energetických soustav na licencovaném území nesoutěží s jinými provozovateli o poskytování totožné síťové služby konečným uživatelům. Navrhovaná úprava jim rovněž neumožňuje rozšířit činnost na konkurenční trhy ani využít případné hospodářské zvýhodnění k financování jiných činností, které jsou hospodářské soutěži vystaveny. S ohledem na obecnou působnost opatření, regulovaný charakter provozování energetických soustav, neexistenci hospodářské soutěže mezi provozovateli na jednotlivých licencovaných územích a absenci zvýhodnění financovaného z veřejných prostředků nejsou kumulativně naplněny znaky veřejné podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhované rozšíření § 19d odst. 1 proto nelze považovat za opatření zakládající veřejnou podporu. ## 9. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob Navrhovaná právní úprava se nedotýká práv a povinností nepodnikajících fyzických osob (spotřebitelů). Ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám působícím v elektroenergetice (výrobcům elektřiny a s nimi přímo či nepřímo propojeným osobám dodávajícím elektřinu na velkoobchodní trh podle § 92) návrh samovolně nezakládá nové okamžité povinnosti, nýbrž upravuje podmínky, za nichž jim v případě aktivace odvodu vznikne povinnost hradit měsíční zálohy na odvod, podávat elektronická hlášení do 25 dnů po uplynutí zálohového období (§ 95h a § 95i) a podat vyúčtování odvodu (případně sdělení o nevzniknutí povinnosti k úhradě odvodu) do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 95j odst. 1 a § 95k odst. 5). 10. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady ani nepříznivé dopady na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny) či na ochranu práv dětí. Naopak v případě nastolení mimořádné tržní situace vytváří funkční nástroj pro odčerpání nadměrných tržních příjmů v elektroenergetice a posílení příjmů státního rozpočtu, což státu umožňuje financovat kompenzační a ochranná opatření ve prospěch domácností a zranitelných zákazníků zasažených extrémními cenami energií. ## 11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava nemění rozsah, účel ani způsob zpracování osobních údajů oproti stávající právní úpravě odvodu z nadměrných příjmů. Případné zpracování osobních údajů (zejména identifikačních a kontaktních údajů podnikajících fyzických osob či fyzických osob jednajících za poplatníky odvodu v rámci odvodových tvrzení – hlášení a vyúčtování) probíhá pouze v případě stanovení odvodového období a výlučně pro účely správy odvodu v režimu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (§ 9 odst. 3 a § 59a daňového řádu), při plném uplatnění zásady neveřejnosti a daňové mlčenlivosti (§ 9 odst. 1 a § 52 a násl. daňového řádu). Zpracování osobních údajů je plně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR) a se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. ## 12. Zhodnocení korupčních rizik Předložený návrh zákona nezvyšuje ani nezakládá žádná korupční rizika. Správa odvodu podléhá přísným a formalizovaným pravidlům daňového řádu (§ 95g odst. 3), podání lze činit výlučně elektronicky (§ 95k odst. 3) a rozhodování správce odvodu podléhá řádným opravným prostředkům i správnímu soudnictví. Zákonné ukotvení konkrétních základních technologických stropů a výpočtového vzorce přímo v § 95b energetického zákona zásadním způsobem eliminuje prostor pro správní uvážení exekutivy, čímž minimalizuje jakákoliv korupční rizika či prostor pro netransparentní lobbistický tlak na individuální zvýhodňování vybraných účastníků trhu. Prováděcí zmocnění vlády je omezeno výhradně na operativní úpravu koeficientu na základě objektivních ekonomických ukazatelů. ## 13. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu ve smyslu usnesení vlády č. 343/D z roku 2015. Naopak posiluje připravenost státu čelit mimořádným tržním situacím v energetice a přispívá k ekonomické a energetické bezpečnosti České republiky. ## 14. Zhodnocení dopadů na rodiny Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na rodiny. Nepřímo může v případě mimořádné tržní situace přispět k ochraně rodinných rozpočtů před extrémním nárůstem cen elektřiny. ## 15. Zhodnocení územních dopadů Navrhovaná právní úprava nemá samostatné územní dopady. ## 16. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami digitálně přívětivé legislativy Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Zachovává povinnost podávat hlášení zálohy a vyúčtování odvodu výlučně elektronicky (§ 95k odst. 3 energetického zákona, princip digital by default) a využívá stávající komunikační kanály a informační systémy veřejné správy, aniž by vyžadovala budování nových či duplicitních informačních systémů. ## 17. Informace dle zákona o regulaci lobbování Návrh zákona je předkládán v režimu prvého čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná o nerozsáhlou, obsahově a účelově homogenní právní úpravu, jejíž včasné přijetí bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet. Při přípravě návrhu zákona bylo postupováno v souladu se zákonem o regulaci lobbování a veškeré odborné konzultace byly vedeny transparentně a v zákonném rámci. ## B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST ## K bodu 1 ## K § 19d – Mimořádná tržní situace Navrhovaná úprava rozšiřuje nástroje, které lze využít v případě mimořádné tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem. Vedle stávajícího oprávnění vlády stanovit nařízením ceny elektřiny nebo plynu dodávaného zákazníkům nebo jiným účastníkům trhu se nově umožňuje, aby vláda nařízením stanovila rovněž podmínky pro poskytnutí dotace z prostředků státního rozpočtu. Dotace může být určena k zajištění financování části nákladů provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Účelem navrhované úpravy je doplnit stávající nástroje využitelné v případě mimořádné tržní situace o možnost financovat část nákladů provozovatelů energetických soustav prostřednictvím dotace ze státního rozpočtu. Vláda bude oprávněna svým nařízením stanovit podmínky pro poskytnutí takové dotace. Tím se vytváří právní rámec pro případné využití rozpočtových prostředků k omezení dopadů mimořádné tržní situace na financování nákladů spojených s provozem energetických soustav. Stanovení konkrétních podmínek poskytnutí dotace se svěřuje vládě formou nařízení, což umožní nastavit dotační mechanismus s ohledem na povahu a rozsah konkrétní mimořádné tržní situace. Zákonná úprava současně vymezuje účel dotace, kterým je financování pouze části nákladů, a okruh jejích možných příjemců, tedy provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele distribuční soustavy. ## K bodům 2 a 3 ## K § 92 – Poplatník odvodu Navrhovanou úpravou se zpřesňuje vymezení poplatníka odvodu z nadměrných příjmů. Dosavadní vymezení poplatníka prostřednictvím odkazu na osobu nebo jednotku bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení o intervenci v mimořádné situaci se nahrazuje přímým vymezením, podle něhož je poplatníkem odvodu výrobce elektřiny. Úprava tak odstraňuje závislost zákonného vymezení poplatníka na odkazu na přímo použitelný předpis Evropské unie a současně činí právní úpravu přehlednější a srozumitelnější. V odstavci 2 písm. a) se v návaznosti na tuto změnu vypouští odkaz na čl. 6 odst. 3 nařízení o intervenci v mimořádné situaci. Pro účely vzniku postavení poplatníka podle tohoto odstavce bude rozhodující, zda je příslušná osoba nebo jednotka bez právní osobnosti přímo nebo nepřímo propojena s jiným poplatníkem odvodu a zda současně dodává elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou. Obě podmínky musí být splněny kumulativně. Navrhovaná změna má především legislativně-technický a zpřesňující charakter. Jejím cílem je zachovat věcné vymezení okruhu osob podléhajících odvodu přímo ve vnitrostátní právní úpravě a odstranit odkazy na ustanovení unijního předpisu, z něhož dosavadní úprava vycházela. Změna sama o sobě nemá vést k rozšíření okruhu poplatníků nad rámec výrobců elektřiny a osob nebo jednotek bez právní osobnosti, které jsou s poplatníkem přímo či nepřímo propojeny a dodávají elektřinu na velkoobchodní trh. ## K bodům 4 a 5 ## K § 93 – Předmět odvodu V odstavci 3 se upravuje vymezení tržního příjmu z prodeje elektřiny pro účely odvodu z nadměrných příjmů. Dosavadní vymezení, které odkazovalo na tržní příjem podle nařízení o intervenci v mimořádné situaci, se nahrazuje samostatnou vnitrostátní definicí tržního příjmu. Tržním příjmem se nově rozumí příjem z prodeje elektřiny vyrobené na území České republiky a dodané do elektrizační soustavy. Stejně jako podle dosavadní právní úpravy se do tržního příjmu nezahrnuje příjem z dodané regulační energie. Účelem změny je vymezit tržní příjem přímo v zákoně, aniž by jeho určení bylo závislé na odkazu na nařízení o intervenci v mimořádné situaci. Tím se zvyšuje jednoznačnost a právní jistota při určování příjmů, které vstupují do základu pro výpočet odvodu z nadměrných příjmů. Změna současně zachovává věcnou vazbu tržního příjmu na prodej elektřiny vyrobené na území České republiky a dodané do elektrizační soustavy. Výslovně se stanoví, že tržním příjmem není podpora elektřiny. Cílem tohoto doplnění je jednoznačně oddělit příjmy plynoucí z prodeje elektřiny na trhu od finančních prostředků poskytovaných v rámci systému podpory elektřiny. Podpora elektřiny proto nevstupuje do tržního příjmu rozhodného pro určení nadměrného příjmu a následné stanovení výše odvodu. V novém odstavci 6 se doplňuje pravidlo pro stanovení tržního příjmu z transakcí mezi spojenými osobami. Na tyto transakce se obdobně použijí pravidla podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, aby tržní příjem nebyl ovlivněn cenami odlišnými od cen, které by za stejných nebo obdobných podmínek sjednaly nespojené osoby. Tím se omezuje možnost účelového ovlivňování výše tržního příjmu prostřednictvím transakcí mezi spojenými osobami. Odstavec 4 se nemění. Při stanovení způsobu určení výše nadměrného příjmu nařízením vlády bude třeba zohlednit pravidlo podle nového odstavce 6 tak, aby se vycházelo z tržního příjmu stanoveného s použitím § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. ## K bodu 6 ## K § 94 - Vyloučení z předmětu odvodu Navrhuje se doplnit pravidlo, podle něhož se odvod z nadměrných příjmů neuplatní v období, ve kterém se neuplatní cenová regulace cen elektřiny podle § 19d odst. 1 ani se neposkytuje dotace k zajištění financování části nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v elektroenergetice podle § 19d odst. 1. Navrhovaná úprava odpovídá cíli novely, kterým je nastavit uplatňování odvodu z nadměrných příjmů v návaznosti na trvání mimořádných opatření přijímaných ke zmírnění dopadů zvýšených cen elektřiny. Nová úprava zajišťuje věcnou a časovou provázanost odvodu s opatřeními podle § 19d a předchází situaci, kdy by se odvod uplatňoval i v období, v němž se již neuplatňuje žádné z těchto opatření. Odvod z nadměrných příjmů se proto nebude uplatňovat tehdy, jestliže se neuplatní ani cenová regulace cen elektřiny, ani související dotační mechanismus. Tím se zajišťuje, že povinnost odvádět část nadměrných příjmů nebude přetrvávat v období, kdy již nejsou uplatňována opatření, s nimiž je odvod věcně spojen. Navrhované řešení současně přispívá k přiměřenosti právní úpravy, neboť omezuje uplatnění odvodu na období, v němž je jeho další existence odůvodněna uplatňováním alespoň jednoho z opatření podle § 19d. Jakmile se neuplatní ani cenová regulace, ani dotační mechanismus, odvod se ze zákona neuplatní, aniž by za tímto účelem byla nezbytná další změna zákona. Úprava tak posiluje předvídatelnost právního prostředí a současně zajišťuje, aby zásah do majetkové sféry dotčených subjektů netrval déle, než odpovídá účelu sledovanému novelou. V návaznosti na vložení nového odstavce 1 se dosavadní odstavce 1 a 2 označují jako odstavce 2 a 3. Jejich věcný obsah se nemění. ## K bodům 7 až 11 ## K § 95b – Strop tržního příjmu Navrhuje se změna způsobu stanovení stropu tržního příjmu z prodeje elektřiny. Strop tržního příjmu se nově stanoví v eurech za 1 MWh jako součin základního technologického stropu a koeficientu úpravy stropu. Tím se odděluje výchozí hodnota stropu stanovená zákonem pro jednotlivé způsoby výroby elektřiny od její případné úpravy prováděné podle aktuálního vývoje ekonomických podmínek. Dosavadní hodnoty stropu tržního příjmu pro jednotlivé způsoby výroby elektřiny se věcně zachovávají, nově se však označují jako základní technologické stropy. Tyto hodnoty představují výchozí zákonný základ pro výpočet výsledného stropu tržního příjmu. Současně se vláda zmocňuje, aby nařízením stanovila pro jednotlivé způsoby výroby elektřiny koeficient úpravy stropu v rozmezí 0,5 až 1,5. Při stanovení koeficientu vláda zohlední vývoj cen komodit, míru inflace, provozní náklady a cenu povolenky na emise skleníkových plynů. Uvedené rozpětí omezuje rozsah možné úpravy a současně umožňuje reagovat na podstatné změny nákladových a tržních podmínek jednotlivých způsobů výroby elektřiny. Nestanoví-li vláda koeficient nařízením, použije se zákonem stanovená výchozí hodnota 1,0, takže výsledný strop tržního příjmu odpovídá základnímu technologickému stropu. V návaznosti na vložení nových odstavců se dosavadní odstavce přečíslovávají a upravuje se vnitřní odkaz na odstavec obsahující výčet jednotlivých způsobů výroby elektřiny. Pravidla pro určení stropu při výrobě elektřiny z více druhů paliv a při výrobě ve více výrobnách elektřiny se věcně nemění. Dosavadní zvláštní zmocnění vlády ke zvýšení stropu tržního příjmu pro výrobu elektřiny z hnědého uhlí při zvýšení ceny emisní povolenky nad 90 eur se vypouští. Reakce na změnu ceny emisních povolenek je nově začleněna do obecného mechanismu koeficientu úpravy stropu, který umožňuje zohlednit cenu povolenky společně s dalšími relevantními ekonomickými faktory. Tím se právní úprava sjednocuje a odstraňuje se dílčí mechanismus použitelný pouze pro jeden způsob výroby elektřiny. Možnost stanovit koeficient úpravy stropu v hodnotě nižší než 1 je nezbytnou součástí navrhovaného mechanismu. Jeho účelem není pouze umožnit zvýšení základního technologického stropu v případě růstu relevantních nákladů, ale rovněž umožnit jeho snížení, pokud vývoj ekonomických podmínek vede ke snížení nákladů nebo jinak odůvodňuje nižší úroveň stropu tržního příjmu. Jednostranný mechanismus umožňující pouze zvýšení stropu by neumožňoval přiměřeně reagovat na vývoj rozhodných ekonomických veličin v obou směrech a mohl by vést k zachování výše stropu, která již neodpovídá podmínkám, z nichž zákonodárce při jeho stanovení vycházel. Pravomoc vlády přitom není koncipována jako neomezené oprávnění určit strop tržního příjmu. Základní pravidla stanoví přímo zákon: stanoví základní technologický strop pro jednotlivé způsoby výroby elektřiny, určuje matematický způsob výpočtu výsledného stropu, taxativně omezuje hodnotu koeficientu rozmezím 0,5 až 1,5 a vymezuje ekonomická kritéria, která musí vláda při jeho stanovení zohlednit. Bez zásahu vlády se použije koeficient 1,0. Nařízení vlády tak pouze konkretizuje zákonnou úpravu v předem stanovených mezích. Možnost snížení koeficientu současně neznamená, že každý koeficient v zákonném rozmezí je bez dalšího přípustný. Konkrétní snížení musí být racionálně odůvodnitelné vývojem zákonem stanovených kritérií a nesmí vést k nepřiměřenému zásahu do majetkové sféry dotčených výrobců. Zákonné rozpětí 0,5 až 1,5 představuje vnější mez zmocnění, nikoli automatické oprávnění vlády využít kteroukoliv hodnotu bez odpovídajícího věcného důvodu. Pokud by zákon obsahoval pouze fixní strop tržních příjmů bez možnosti operativního zásahu exekutivy pomocí parametru k (respektive při ponechání základní hodnoty k = 1,0), některé elektrárny by v tomto scénáři dosahovaly anomálních, neočekávaných zisků. Modelový příklad výpočtu odvodu pro uhelnou elektrárnu. Při tržní ceně 200 EUR/MWh a nákladech 80 EUR/MWh činí teoretický hrubý zisk před odvodem 120 EUR/MWh. Stát sice odčerpá 90 % příjmů nad hranicí 170 EUR/MWh, ale výrobci i tak zůstává čistá marže celých 93 EUR/MWh (90 EUR garantovaných pod stropem + 3 EUR z deseti procent nad stropem). Následující tabulka demonstruje, jak zavedení a modifikace parametru pomocí koeficientu ovlivňuje technologické stropy. ## Nastavení koeficientu k ## Výsledný legislativní strop ## Matematický výpočet marže po odvodu ## Čistá marže výrobce ## Podíl zisku odčerpaný státem ## Tvrdá regulace (k = 0,5) EUR/MWh 85 - 80 + 0,1 * (200 - 85) ## +16,5 EUR/MWh 86,2 % ## Základní zákon (k = 1,0) EUR/MWh 170 - 80 + 0,1 * (200 - 170) ## +93,0 EUR/MWh 22,5 % ## Volnější režim (k = 1,2) EUR/MWh Tržní cena pod stropem (žádný odvod) +120,0 ## EUR/MWh 0,0 % ## Maximální úleva (k = 1,5) EUR/MWh Tržní cena pod stropem (žádný odvod) +120,0 ## EUR/MWh 0,0 % Analýza jednoznačně potvrzuje nezbytnost zachování širokého rozpětí parametru k (0,5 až 1,5) v textu zákona z následujících důvodů: Zamezení anomálním ziskům: V situaci levné povolenky a drahého plynu generují uhelné zdroje enormní profit (120 EUR/MWh). Pouhé uplatnění základního stropu (k = 1,0) odčerpá z tohoto nadměrného zisku pouze 22,5 %. Vláda musí mít možnost snížit koeficient (např. na k = 0,5), čímž zvýší efektivní zdanění nadměrného zisku na 86,2 % a ochrání stabilitu veřejných rozpočtů. Ochrana před tržní asymetrií: Energetický trh vykazuje vysokou volatilitu a protichůdné pohyby komodit. Fixní legislativní strop bez možnosti úpravy koeficientem k by v jednom scénáři vedl k likvidaci uhelných zdrojů (pokud by LCOE vzrostlo nad strop) a v opačném scénáři (zde analyzovaném) k politicky i ekonomicky neobhajitelným superziskům soukromých provozovatelů. ## K bodu 12 ## K § 95c – Odvodové období Navrhuje se zobecnit vymezení odvodového období. Dosavadní ustanovení, podle něhož byly jednotlivě vymezeny první odvodové období jako prosinec 2022 a druhé odvodové období jako kalendářní rok 2023, se nahrazuje obecným pravidlem, podle kterého je odvodovým obdobím kalendářní rok. Současně se vypouští ustanovení upravující obdobné použití nařízení o intervenci v mimořádné situaci po 30. červnu 2023, které již s ohledem na uplynutí rozhodného období a novou koncepci právní úpravy pozbylo význam. Nové znění odstraňuje časově omezenou úpravu vztahující se k mimořádným odvodovým obdobím a stanoví trvalé a jednoznačné pravidlo pro určení odvodového období. ## K bodu 13 ## K § 95f – Stanovení rozhodného instalovaného elektrického výkonu V tomto paragrafu se stanoví rozhodný instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny v závislosti na dni jejího uvedení do provozu. U výrobny elektřiny uvedené do provozu před prvním dnem odvodového období je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon k tomuto dni. V ostatních případech je rozhodný instalovaný elektrický výkon ke dni uvedení výrobny elektřiny do provozu. ## K bodu 14 ## K § 95h – Zálohy V § 95h odst. 1 se vypouští omezení vztahující se pouze na „druhé“ odvodové období. Zálohy na odvod se tak budou uplatňovat obecně v každém nově stanoveném odvodovém období, a to na bázi měsíčních zálohových období. ## K bodům 14 a 15 ## K § 95j – Vyúčtování Z tohoto paragrafu se vypouští dosavadní ustanovení, podle něhož je poplatník odvodu z nadměrných příjmů povinen podat vyúčtování tohoto odvodu za první odvodové období do 2 měsíců po jeho uplynutí a za druhé odvodové období do 6 měsíců po jeho uplynutí. Nově se stanoví obecné pravidlo, podle něhož je poplatník povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo stanoveno odvodové období. V odstavci 2 se vypouští slovo „druhé“. Povinnost auditorského ověření vybraných údajů uvedených ve vyúčtování se tím stává trvalým standardem pro poplatníky, kteří podléhají povinnému auditu účetní závěrky. ## K bodům 16 a 17 ## K § 95k – Společná ustanovení o hlášení a vyúčtování V odstavci 4 se navrhuje úprava, jejímž cílem je sjednotit terminologii používanou v právním řádu v souvislosti s formulářovými podáními. Dosavadní pojem „vzor formuláře“ se nahrazuje pojmem „obsahová struktura formulářového podání“, který odpovídá terminologii zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná změna má pouze legislativně-technický charakter a nemění věcný obsah dosavadní právní úpravy. V § 95k odst. 5 se vypouští omezení vztahující se pouze na „druhé“ odvodové období. Zálohy na odvod se tak budou uplatňovat obecně v každém nově stanoveném odvodovém období, a to na bázi měsíčních zálohových období. ## K Čl. II ## K přechodnému ustanovení Přechodné ustanovení stanoví zvláštní délku prvního odvodového období. Jelikož podle § 95c je odvodovým obdobím kalendářní rok, je pro případ nabytí účinnosti zákona v jeho průběhu nezbytné vymezit první odvodové období odchylně. První odvodové období proto začíná dnem nabytí účinnosti zákona a končí dnem 31. prosince téhož kalendářního roku; následující odvodová období se již řídí obecným pravidlem podle § 95c. ## K účinnosti S ohledem na přetrvávající nestabilitu na energetických trzích a riziko dalšího nepříznivého vývoje cen energií v důsledku válečných konfliktů na Blízkém východě je nezbytné zajistit, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti v co nejkratším možné době. Cílem je umožnit vládě včas a účinně reagovat na případný vznik mimořádné tržní situace na trhu s elektřinou a přijmout opatření směřující k omezení jejích negativních dopadů. Z uvedeným důvodu se navrhuje stanovit nabytí účinnosti zákona dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. V Praze dne 9. listopadu 2026 Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš podepsáno elektronicky Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA podepsáno elektronicky 13.11.2026 10:29:32 CN: doc. Ing. Karel Havlíček Ph.D., MBA O: Ministerstvo průmyslu a obchodu SN: 0x03B9B81C2AAC66F4B2 S časovým razítkem Digitálně podepsal Andrej Babiš Datum: 13.11.2026