{"check":null,"uid":"62018c9dfac46ba8","title":"7 C 108/2026-62 — o 13 380 Kč s příslušenstvím","title_generated":false,"country":"Чехия","organ":"Министерство юстиции Чехии — база судебных решений","kind":"case","kind_name":"Судебная практика","lang":"cs","date":"2026-07-29","summary":"Суд рассмотрел иск гражданина к оператору кредита о взыскании задолженности по потребительскому займу с начисленными процентами за просрочку платежа. Было установлено, что кредитор предоставил заемщику средства через интернет-банкинг, при этом обязательства заемщика были нарушены, вследствие чего долг был передан другому кредитору. Суд удовлетворил требования истца частично, обязав ответчика выплатить основную сумму долга, проценты за просрочку и судебные издержки истцу. Решение основано на чешском законодательстве о потребительских кредитах и правилах взыскания задолженностей.","snippet":"","topics":["Цифровая идентификация и госуслуги"],"status":"ok","error":"","text_len":34990,"versions":1,"url":"https://rozhodnuti.justice.cz/api/finaldoc/0363b470-149e-42a3-b93d-dec6530aef92","first_seen":"2026-09-10","last_checked":"2026-09-17 01:53","relevance":"hit","score":6,"query":"","source_key":"justice_cz","verdict":{"relevance":"hit","score":6,"topics":["Цифровая идентификация и госуслуги"],"need_body":3,"authorities":[],"evidence":[{"topic":"Цифровая идентификация и госуслуги","term":"elektronický podpis","weak":false,"pos":11639,"ctx":"l po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytvář","zone":"текст","weight":1},{"topic":"Цифровая идентификация и госуслуги","term":"elektronick podpis","weak":false,"pos":11752,"ctx":"založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsan","zone":"текст","weight":1},{"topic":"Цифровая идентификация и госуслуги","term":"elektronický podpis","weak":false,"pos":11790,"ctx":"(vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek nejvyššího","zone":"текст","weight":1},{"topic":"Цифровая идентификация и госуслуги","term":"elektronický podpis","weak":false,"pos":13118,"ctx":"dnání s žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě","zone":"текст","weight":1},{"topic":"Цифровая идентификация и госуслуги","term":"elektronick podpis","weak":false,"pos":13267,"ctx":"ovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.27. prokazovanou skutečnost lze mít za prokázano","zone":"текст","weight":1},{"topic":"Цифровая идентификация и госуслуги","term":"elektronick podpis","weak":false,"pos":15045,"ctx":"ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. v řízení tedy nebylo prokáz","zone":"текст","weight":1}],"dropped":[]},"last_changed":"2026-09-10","meta":{"uuid":"0363b470-149e-42a3-b93d-dec6530aef92","ecli":"ECLI:CZ:OSLT:2026:7.C.108.2026.1","typ":"JUDGEMENT","spisova znacka":"7 C 108/2026-62","predmet":"o 13 380 Kč s příslušenstvím","soud":"OSLT","soudce":"Mgr. Daniela Liscová","rozhodnuto":"2026-07-29","zverejneno":"2026-09-09"},"source_url":"https://rozhodnuti.justice.cz/api/finaldoc/0363b470-149e-42a3-b93d-dec6530aef92","text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.\n\n1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě níž žalovaný obdržel na bankovní účet finanční prostředky ve výši , částka, , a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , a to na bankovní účet , č. účtu, . K procesu poskytnutí finančních prostředků žalovanému žalobkyně uvedla, že na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz (dříve www., Anonymizováno, .cz) žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, vybral výši úvěru a počet dnů jeho splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalovanému byla schválena žádost o poskytnutí úvěru a odeslána požadovaná finanční částka na účet uvedený žalovaným s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil, úvěr byl tak zesplatněn přípisem ze dne , datum, . K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, ., byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání se žalobkyně nedostavila, právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast a neúčast žalobkyně, žalovaný se též k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně Všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, . a standardních informací o spotřebitelském úvěru se podává, že mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na základě které měla společnost vyplatit žalovanému úvěr ve výši , částka, , trvání smlouvy na dobu neurčitou, termín splatnosti měsíčně, roční úroková sazba 457,50 %, úrok 1,25 % za den, celková výše úroku49 097,56 Kč, celková částka splatná žalovaným , částka, , RPSN 4 678,99 %. Z čestného prohlášení klienta se podává, že žalovaný měl předchůdci žalobkyně sdělit údaje, že je svobodný, žije sám ve vlastním, čistý měsíční příjem ze zaměstnání má , částka, , měsíční výdaje na domácnost činí , částka, , měsíční splátky jiných úvěrů , částka, . Smlouva není vlastnoručně podepsána žalovaným, obsahuje údaje „, adresa, , podpis: , Anonymizováno, , Anonymizováno, “6. Z kopie občanského průkazu žalovaného se podává, že právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného.7. Z potvrzení o provedené platbě vyplynulo, že z účtu společnosti , právnická osoba, . vedeného u platební brány , jméno FO, byla dne , datum, odeslána částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, na účet č. , č. účtu, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, a , datum, , včetně výpisu z účtu potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného, a na tento účet byly připsány částky zasílané právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . prostřednictvím platební brány , jméno FO, , a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .8. Z tisku ze systému právního předchůdce žalobkyně se podává, že společnost , právnická osoba, . měla žalovaného upomínat o úhradu dlužné částky, k tomu však nebyl předložen doklad o odeslání či doručení.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla z zastupitele společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Ze smlouvy o podstoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že tato pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznamováno postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byl vyzván k úhradě žalované částky ve lhůtě do tří dnů. Z potvrzení o podání doporučené zásilky se podává, že dne , datum, byla žalovanému zasílána zásilka.11. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek, prokázáno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupitelem, a společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, ., byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“ nebo „zákon o spotřebitelském úvěru“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.15. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.18. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:23. Otázkou zůstává, zda byl splněn požadavek písemnosti smlouvy. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.24. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy tak, jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší, než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).25. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s jeho elektronickou identitou) do systému právního předchůdce žalobkyně přihlásil a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasil a v jakém znění, tedy, zda smlouva byla žalovanému skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalovaného (byla mu adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaný odsouhlasil právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko „clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým). Navíc když žalovaný zpochybnil, že se v jeho uživatelském rozhraní zobrazilo znění smlouvy tak, jak bylo předloženo soudu.26. Smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že právním předchůdcem žalobkyně ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání s žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.27. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. , spisová značka, . V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. Smlouva není opatřena řádným popisem žalovaného, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy.28. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby smlouva byla platně uzavřena, soud by ve věci žalobu též částečně zamítl, jak uvedeno ve výroku II., z následujících důvodů:29. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.30. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.31. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.32. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.33. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , právnická osoba, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.34. V projednávané věci žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného - spotřebitele splácet žalovanou pohledávku. Žalobkyně pouze uvedla, že na základě údajů poskytnutých žalovaným prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, tuto skutečnost však žádným způsobem neprokazuje, nijak nezjišťovala ani neověřovala příjmy ani výdaje žalovaného.35. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelka úvěru, nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, a to nejen ohledně příjmů, ale i ohledně výdajů, nepostupuje v souladu s citovanými ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoli problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.36. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli ojasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.37. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady , spisová značka, dne , datum, . Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: „….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.38. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně neprokázala, že by její právní předchůdkyně kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatelka úvěru zjišťovala, případně ověřovala bonitu žalovaného, a žalobkyně tak nemohla dospět k závěru, že byl žalovaný schopen splatit úvěr , částka, do 34 dnů od jeho poskytnutí.39. Pro úplnost soud dodává, že pokud dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (např. podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru), nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady , spisová značka, ze dne , datum, . Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, tak s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , III. ÚS 4129/18, který na citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.40. Též podle rozsudku Evropského soudního dvora ze dne , datum, , ve věci , spisová značka, , o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, ve věci OPR , právnická osoba, . proti GK, Evropský soudní dvůr konstatoval, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady , spisová značka, ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady , spisová značka, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Tedy Evropským soudním dvorem je pro případ porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 citované směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, dovozována absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.41. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání smlouvy a k prokázání tvrzení ohledně kvalifikovaného prověření bonity žalovaného ke splácení úvěru. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. , Anonymizováno, či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.42. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Jak se podává z potvrzení o provedené platbě ThePay, na účet žalovaného č. , č. účtu, (že se jedná o účet žalovaného, potvrdila , právnická osoba, .), byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . dne , datum, odeslána částka , částka, . Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil částkou ve výši , částka, , neboť předchůdkyně žalobkyně částku ve výši , částka, žalovanému poskytla bez právního důvodu a žalovaný jí na tuto částku ničeho nevrátil, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat ve výši , částka, , neboť pohledávka z uvedeného titulu byla právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni převedena na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, .43. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , danou k poštovní přepravě dne , datum, (čtvrtek) ve lhůtě do 3 dnů. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, s ohledem na soboty, neděle a svátky dne , datum, , plnit měl žalovaný dle výzvy do tří dnů, tj. do , datum, , a od , datum, je tak žalovaný v prodlení.44. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinen podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).45. Zbývající žalobní nároky v podobě poplatku za poskytnutí úvěru, úroků, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, vše uvedené ve výroku II., nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.46. S ohledem na to, že žalobkyně měla ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části, bylo jí dle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznáno právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ), tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 12,75 % ročně, tj. , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 83 %), sestávající z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, . Obdobně judikoval i Krajský soud v , adresa, ve svém rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .47. Náklady řízení žalobkyně ve výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . 66 % z částky , částka, činí , částka, .48. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v , adresa, prezentovaném v rozhodnutí č. j. , spisová značka, , zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku , částka, , a to z titulu porušení smluv o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a dlužníkem. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň 3 srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výší poskytnutého úvěru, sazbou úroků, daty zesplatnění úvěrů a výší dlužných částek (dále jen proměnné skutečnosti). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t. tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru, týkají se stejného okruhu skutečností a spočívají v přenesení jednotlivých údajů (vstupních dat) z předložených listin do textu návrhu bez toho, že by se tyto odlišnosti projevily v potřebě užití jiných smluvních ujednání nebo ustanovení právních předpisů a v důsledku toho v odlišném právním posouzení věci. Pokud jde o aplikovatelnost § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. na tento typ sporů, odkazuje soud na odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Táboře ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. I, Anonymizováno, ze dne , datum, a v neposlední řadě také např. na usnesení Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, .49. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty jiné soud neshledal důvod.","changes":[]}